Olomouckému mrakodrapu Šantovka Tower se v poslední době moc nedaří. Na podzim byl projekt torpédovaný téměř ze všech stran, proběhlo několik demonstrací a po lednovém rozhodnutí Krajského úřadu se zdá, že mu vzdorující veřejnost možná zabrání.
V tuto chvíli však nesmí usnout na vavřínech a pokračovat ve vzdoru projektu, který by nevratně poškodil jedno z nejkrásnějších měst na Moravě. Přestože kraj zrušil stanovisko Magistrátu města Olomouc, které umožňovalo zahájení územního řízení, nevylučuje to možnost, že si investor podá žádost znova a tentokrát může projít bez problému. Investor si půjde tvrdě za dosažení svého cíle a navrácení všech svých investic a naplnění dohod, které proběhly již před lety za zády veřejnosti. Alespoň to podle našich zdrojů naznačoval předseda představenstva developerské společnosti Richard Moravek, když se v prosinci sešel s několika aktivisty, kteří nevynechají žádnou příležitost proti projektu protestovat.
Logickým pokračováním kampaně proti mrakodrapu a stvrzením vítězství by bylo odstoupení Mgr. Vlasty Kauerové , která je vedoucí Oddělení památkové péče na Stavebním odboru Magistrátu města Olomouc. Tato osoba je zodpovědná za zrušené stanovisko, kterým chtěla přiblížit věž Šantovka k realizaci. Požadujeme její odvolání z funkce ve státní správě, kde zatím stále dává kulatá razítka pro stavby a úpravy mající vliv na památkově chráněné objekty.
Někteří aktivisté ji podezírají z udavačství a bonzáctví. Jeden z aktivistů konceptuální výtvarník De Ardoise předělal dílo Josefa Lady s názvem „České Vánoce“. Do původního klasického díla doplnil krom mrakodrapu Šantovka Tower čnícím za střechami domů také několik prvků typických pro olomoucké Dolní náměstí. Tím narážel na spor mezi architekty, magistrátem a aktivisty, kteří argumentovali různými odbornými studiemi a vizualizacemi jak moc bude mrakodrap viditelný z frekventovaných míst v památkové rezervaci. Desítky pohlednic nazvaných „Olomoucké Vánoce“ se v prosinci rozletěli do světa a během dvou týdnů se stali vyhledávaným sběratelským kouskem.
V únoru dorazil výtvarníkovi email, kde ho právník František Vyskočil žádal o omluvu majiteli autorských práv a tvrdil, že má svědectví o tom, že zmíněnou pohlednici šířil. Zmíněný právník je jedním z vyhledávaných právníků ohledně autorského práva, například zamezil výstavě v pražském Veletržním paláci výtvarníka Tomáše Vaňka, laureáta Ceny Jindřicha Chalupeckého, který Ladovým figurkám domaloval genitálie. Pan Vyskočil neprozradil, kdo udání podal, ale zmínil, že pohlednici údajně šířil v budově Magistrátu města Olomouc. Lze si lehko domýšlet odkud vane vítr. Minimálně by měli úřednici Stavebního odboru motiv… Pomsta za zrušené stanovisko a zmařený mrakodrap…
Jiný olomoucký výtvarník streetartista Ease23 se pustil do boje za historické panorama města a proti rozhodován magistrátních úředníků po svém. V ulicíchmůžete najít jeho plakáty, kde dostává na holou hříšnice ptající se: „Za co?“
a dostává se jí odpovědi: „Za krásnou Olomouc“. Na jiném plakátu ze stejné série je zase bublina zastávající se kolegy: „Za ten podraz s pohlednicí, tři a dvacet na zadnici.“
Vlasta Kauerová není kritizována pouze za mrakodrap Šantovka Tower, ale také za umožnění jiných staveb, které podle některých odborníků poškozují historickou tvář Olomouce. Níže se můžete dočíst několik kontroverzních bodů, které jsou oddělení památkové péče pod vedením Vlasty Kauerové vyčítány.
V roce 2012 dokončená rekonstrukce Salmova paláce na Horním náměstí byla podle kritiků negativním zásahem do podoby paláce kvůli zastřešení nádvoří. Těžkopádná a robustně technicistní forma zastřešení vnesla do historického objektu cizorodý element. Nevhodným zásahem se stalo i vybourání historického zdiva do ulice 28. října za účelem zřízení nového výkladce. Třešničkou se stalo odstranění kvalitní mříže v barokním portálu paláce a její nahrazení fádní prosklenou výplní.
Další kritizovaný příklad práce orgánu památkové péče v Olomouci patří hudební konzervatoř Evangelické akademie ve Wurmově ulici 13. Historická stavba byla podrobena rekonstrukci spojené s radikálními zásahy, které značně narušili původní vzhled a hodnotu objektu. Předimenzovaný program vedl k nevhodné adaptaci podkroví, zřízení nové pavlače, vybourání parapetů barokních oken, ubourání a přetočení barokního schodiště a zřízení technických otvorů vzduchotechniky na uliční fasádě.
Orgán památkové péče v Olomouci schválil dopravně-technicistní formu rekonstrukce třídy 1. Máje, která by zcela zničila historicky dochovaný obraz ulice a vnesla by do ní nevhodné parkovací zálivy. Jen díky nedostatku financí tato „rekonstrukce“ ještě nebyla provedena.
Další zásadním selháním je role, kterou sehrál olomoucký orgán památkové péče v případě výstavby mrakodrapu BEA na třídě Kosmonautů. Orgán památkové péče mohl zasáhnout do řízení a vznést námitku vůči výšce stavby, která se negativně projevila v panoramatu Olomouce. Orgán památkové péče ovšem prohlásil, že stavba se nenachází na území chráněném památkovou péčí a tudíž se ho celá záležitost netýká.
K dalšímu selhání může patřit například rekonstrukce ulice Denisova-Pekařská provedená v roce 2007. Důvodem je kompletní výměna dlažby vozovky, kterou původně představovaly velké žulové kostky s ohlazenou lícní stranou. Nová dlažba vozovky byla provedena ze světlých žulových řezaných kostek, které zcela postrádají tvarovou, emocionální a výrazovou kvalitu. Na světlém povrchu dlažby se také výrazně projevují negativní prvky, jako jsou rezavé skvrny, žvýkačky. Hladký povrch vozovky umožňuje řidičům při průjezdu vyšší rychlost, čímž dochází k ohrožování chodců. Výměna dlažby snížila výrazně typický genius loci dané části historického centra. Výrazně technokratická “rekonstrukce” historické komunikace výrazně poškodila celkový genius loci historického centra.
Magistrátním úředníkům bývá vytýkáno, že selhává při ochraně veřejného zájmu i v případě přístupu k chráněným a hodnotným urbanistickým celkům jako je například Anderova vila na sv. Kopečku, dělnická kolonie na Mrštíkově náměstí nebo soubor vil J. Gartnera na Vídeňské ulici. Státní správa se v těchto případech podílí svým přístupem na tom, aby se u těchto objektů a celků nezpřísnil režim ochrany, nebo aby byl přímo zrušen.
Za krásnější město a respektování vůle veřejnosti.
Iniciativa za zbourání olomouckých mrakodrapů
______________________________________
K tématu doporučujeme také následující texty!
Co je špatného na výškové budově v Olomouci?
Média v zajetí olomouckého mrakodrapu
Kdo stojí za projektem mrakodrapu v Olomouci?
Pingback: V Olomouci se konala akce Vynášení Morany Šantodrapové | GreenAction