Kameny letící vzduchem, převrácené kontejnery, maskovaní neonacisté, vodní děla, slzný plyn. K tomuto krátkému výčtu, který se týká událostí z Duchcova a Českých Budějovic je nezbytné přidat ještě něco. Zejména pak stovky takzvaných „slušných“ lidí, kteří přišli vyjádřit svoji nespokojenost s takzvanými „nepřizpůsobivými“ a neváhali po nich krom nadávek a výhrůžek přihodit i nějaký ten kámen či dlažební kostku.
Pochody neonacistů a anticikanistů zaštítěných Vandasovou Dělnickou stranou sociální spravedlnosti (DSSS) se již delší dobu odehrávaly bez velké přízně široké veřejnosti. Nicméně díky mediální masáži, která následovala jako reakce na několik konfliktních situací se podařilo opět nastartovat náhlý výbuch anticikánských nálad. V těchto náladách se davově reprodukuje iluze kolektivní viny celého etnika za činy několika jedinců. Opět se tak strhává obrovská vlna nenávisti vůči veškerému Romskému obyvatelstvu napříč celou zemí. K neonacistům se připojují stovky „obyčejných“ lidí, kteří ochotně naslouchají populistickým proslovům a vyjadřují sympatie s krátkozrakými návrhy, které rozhodně nepředstavují skutečná řešení. Nešetří při tom všem nenávistnými řečmi a přitakávají lžím či fámám, kterými jsou Romové opředeni. Nejčastější argument týkající se zneužívání dávek a parazitismu se však dá rozbít jedním prostým číslem. Na všechny sociální výdaje neposkytuje stát více než 5% ze svého rozpočtu. Toto číslo prostě nevypovídá o rozežranosti a zneužívání sociálních dávek. Není možné, aby byla rozpočtová krize způsobena tak marginální částkou z celkového rozpočtu.
Začlenění Romů do společnosti, namísto jejich ostrakizace tak naráží na hluboko zakořeněné předsudečné smyšlení a neochotu ze strany majority. Ale na druhou stranu požadovat po etniku, aby se vzdalo svého sebeurčení, přijalo hodnoty většiny a splynulo s ní je nepřípustné a odporující jakékoliv vizi svobodné společnosti.
Skutečný problém je na první pohled těžké identifikovat. Zvlášť, když na nás útočí média a populistické hlasy, které označují Romy za hlavní příčinu problémů, čímž přiživují nenávist a prohlubují frustraci obyčejných lidí. A tak zatímco politici a kapitalistické elity profitují z vykořisťování námezdně pracujících, člověk, ať už pracující či nezaměstnaný, spílá Romům a viní je za vlastní příkoří. Tento stav opět nahrává vlastním strůjcům problémů, těm, kteří vytváří sociální nerovnosti a záměrně je udržují.
Nenávist vůči Romům je prostě dobrý způsob, jak odvést pozornost od podstatných a daleko závažnějších otázek. Ne nadarmo se tvrdí, že zatímco se dva perou, třetí se směje. V kapitalistické společnosti je z pohledu vládnoucí třídy více než žádoucí, aby příslušníci neprivilegovaných vrstev byli rozděleni a štvání proti sobě. Díky záměrně přiživovaným sporům a nevraživosti na dně společenské hierarchie, je snadnější udržet na jejím vrcholu bezstarostné podnikání, privilegia, luxus a centralizovanou moc.
A tak zatím co nezaměstnaný Rom je stigmatizován a stává se terčem nenávistných útoků, podnikatel, který v souladu s kapitalistickou logikou profituje z vykořisťování je bez újmy zařazen do kategorie slušný občan. Tedy do stejné kategorie, do které jsou zařazeni i vrcholoví politici, kteří podnikatelům kryjí záda, zatím co nám po nich bezohledně šlapou.
Je na čase mířit svůj hněv správným směrem: na politiky, kapitalisty a na všechny co jim kryjí záda.
Příčinnou sociální mizérie totiž nejsou nezaměstnaní Romové, ale vykořisťovatelská praxe kapitalismu.
………………………………………………………..
Text v letákové podobě je ke stažení > ZDE <
* TISKNI * KOPÍRUJ * SDÍLEJ *