(…) “My vidíme ve státě instituci, která byla v historii lidských společností proto zřízena, aby zabraňovala přímému styku mezi lidmi, aby překážela rozvoji místní a individuální iniciativy, aby rozbíjela stávající svobody, aby bránila novému jejich rozkvětu – a to vše proto, aby podřídila massy menšinám. A víme, že nějaké zřízení s tak dlouhou minulostí nemůže býti používáno k něčemu naprosto protilehlému tomu, k čemu a čím během historie mohutnělo a se rozvíjelo.
A jak je nám na tento naprosto pevný argument odpovídáno? Skoro dětsky. “Stát je zde”, říkají nám. “Existuje, představuje mocnou, úplně hotovou organisaci. Proč ji ničiti, místo aby byla využita? Působí zlo – to je pravda; ale tak tomu jest protože jest v rukou vykořisťovatelů. Proč by nemohl býti použit k něčemu lepšímu a pro dobro lidu, až se dostane do rukou tohoto lidu?”
Stále tentýž sen – sen markýze de Posa, ze Schillerova dramatu, který se pokouší z absolutismu udělati nástroj osvobození; nebo sladký sen abého Petra, v Zolově “Římu”, chtějícího z církve udělati páku socialismu! (…) ”
… (…) “Buď stále stát, ničící individuelní a místní život, zmocňující se veškerých oborů lidské činnosti, vyvolávající války a vnitřní boje o držení moci, povrchní revoluce, které pouze zaměňují tyrany a na konec této evoluce nevyhnutelně – smrt! Nebo na kusy rozbité státy a nový život znovu počínající v tisících a tisících středisk na zásadě vytrvalé iniciativy jedince a skupin, na zásadě volné dohody. Vyvolte si! ”
> PETR ALEXEJEVIČ KROPOTKIN ( 1842 – 1921 ),<
Citace je z textu Historická úloha státu
Text v PDF je ke stažení > ZDE <