(…) “Politický útlak (v němž celé myšlenkové školy vidí problém číslo jedna) plyne z neschopnosti lidských bytostí vzít osud do vlastních rukou a organizovat svůj život a činnost. Tento útlak přetrvává pouze kvůli hrubému zbídačení lidí, které charakterizuje proletáře. Když se všichni začnou podílet na utváření své existence, schopnost nátlaku a útlaku, nacházející se nyní v rukou státu, přestane být uplatňovatelná.
Společnost námezdní práce nás připravuje o naše prostředky živobytí, výrobky a komunikace a nezastaví se ani před vpádem do kdysi soukromého prostoru a našeho emočního života – to znamená že stát je skutečně všemocný. Nejlepší zárukou proti vzniku nových mocenských struktur je co nejhlubší možné přivlastnění si podmínek naší existence na všech úrovních. Například, i když si nikdo z nás nepřeje samostatně vyrábět elektřinu ve sklepě, nadvláda státního monstra plyne rovněž ze skutečnosti, že energie (význačný pojem, jehož synonymem je v angličtině slovo „moc“) nás činí závislými na průmyslových komplexech, které – ať už nukleární či nikoli – jsou vzhledem k nám nezbytně externí a unikají jakékoli kontrole.” (…)
> GILLES DAUVÉ – ( 1947 – * ) <
Citováno z textu Když povstání umírají
Celý text v PDF je ke stažení > ZDE <
aktualizace 3.9.2012!
Na žádost překladatele textu zveřejňujeme aktualizovanou verzi.
Text přeložil správce blogu jaime.cz
Text měl vyjít v roce 2001 v ediční řadě Anarchistické knihovny, která byla pracovní skupinou Federace anarchistických skupin .