Přinášíme dubnový přehled medializovaných událostí kolem sanace ostravských ropných lagun a likvidace vzniklého odpadu v Ústeckém kraji.…1. dubna informoval[1] Mostecký deník o vystoupení provozního ředitele skládky Celio Ing. Jindřicha Kauci na posledním březnovém zasedání mosteckého zastupitelstva. Ten si stěžoval, že politici ještě nevyužili jeho pozvání k návštěvě skládky a prohlídce uložení Geobalu v Růžodolu. „Mrzí mě, že se ještě nepřišli podívat,“ řekl Kauca Mosteckému deníku. Přestože je vše legální, řada politiků podle něj využívá neodborných dezinformací a strachu lidí k získávání obliby mezi voliči. Argumentovat legálností projektu je však plivání do obličejů odpůrcům skladování a spalování kalů. „Legální“ to sice možná je, neznamená to ale v žádném případě, že je to v pořádku!
Greenpeace vydávají v úterý 3. dubna tiskovou zprávu[2], kterou informují o tom, že Greenpeace Česká republika nominuje jako své kandidáty na titul Ropák roku 2011 ministra životního prostředí Tomáše Chalupu (ODS) a hejtmanku Ústeckého kraje Janu Vaňhovou (ČSSD). Důvodem je zejména role, kterou sehráli v kauze navážení nebezpečných odpadů z ostravských ropných lagun do severních Čech a plánu na jejich následné pálení v čížkovické cementárně.
V sobotu 7. dubna publikuje na svém webu sdružení Občané proti kalům pozvánku na Protestní pochod občanů proti pálení ostravských kalů v Ústeckém kraji, který se uskuteční v Čížkovicích v sobotu 21. dubna 20012.
Krajský úřad Ústeckého kraje zveřejnil[3] 10. dubna výsledky kontrolních odběrů na skládce Celio odebraných 13. března 2012.
Litoměřický deník přináší[4] 12. dubna informace o avizovaném pochodu iniciativy Občané proti kalům. Podle pořadatelů před cementárnou na parkovišti u administrativní budovy proběhne divadelní happening. „Téma je Ropáci ve Středohoří. Na konci akce, tedy asi v poledne, vyzveme účastníky, aby u cementárny zanechali svou ekologickou stopu a obkreslili svá chodidla křídou,“ dodal Pisklák. „Nejsou plánovány žádné oficiální projevy. Motto akce je, že firmy své nastavené limity plní, ale naše lidské limity jsou již dávno překročeny – jak etické, tak zdravotní,“ cituje Litoměřický deník.
13. dubna Mostecký deník krátce komentuje[5] zveřejněné výsledky kontroly na skládce Celio. Podle hodnocení kaly splňují podmínky pro skladování s rezervou 94 procent. Pokud by testům nevyhověly, úřad by zakázal nakládání a převoz do čížkovické cementárny.
O připravovaném pochodu v Čížkovicích poměrně obsáhlou zprávou[6] informuje 13. dubna zpravodajský portál iDnes. “Pochod by měl mít charakter pokojného, ale důrazného protestu. Chceme protestovat jednak proti tomu, co už se stalo – tedy že se sem kaly navezly a spalují se. Ale také chceme ukázat, že kraj je instituce, která nic nedělá a ani nemá žádnou koncepci pro zlepšování životního prostředí na severu Čech,” popsal smysl protestu jeden z organizátorů Libor Pisklák. 
Článek obsahuje také již tradiční postesk ředitele Lafarge Cement. “Nerozumíme tomu, že na jedné straně proti v podstatě neškodnému spoluspalování kalů vystupuje v zájmu občanů občanská iniciativa, ale o námi pořádané Dny otevřených dveří, na kterých ukazujeme fakta, je zájem veřejnosti překvapivě téměř nulový,” upozornil ředitel cementárny Ivan Mareš.
17. dubna vydala společnost Lafarge Cement tiskovou zprávu[7] „Cementárna zveřejnila výsledky imisní rozptylové studie“. Žádné překvapení se nekonalo a rozptylová studie samozřejmě podporuje veškerá tvrzení představitelů cementárny. “Je to jen další potvrzení toho, co říkáme od začátku tzv. kauzy Geobal – cementárna disponuje světově nejlepší dostupnou technologií. Kombinací vysokých teplot, dlouhého zdržení spalin v systému a velkého množství jemně nadrcené vápencové suroviny, která je dávkována protiproudně proti přidávaným odpadům, jejichž spaliny opakovaně “propírá”, je zajištěno, že se do ovzduší ze všech měřitelných škodlivin téměř nic nedostává“, říká Jan Votava, odborný ředitel holdingu Lafarge Central Europe.
Webová televize Ústeckého kraje U-TV odvysílala 17. dubna „reportáž“ [8] nazvanou Bezpečné spalování ostravských kalů. (!?!)
Tiskovou zprávu[9] k výsledkům rozptylové studie vydává 18. dubna také Krajský úřad Ústeckého kraje. Zpráva popisuje především, co a jak se v rámci studie mělo měřit a sledovat. Po konstatování nepřekračování imisních limitu zpráva dále uvádí, že „jedinou potenciálně problematickou veličinou mohou být krátkodobé 24-hodinové koncentrace PM10 v bezprostřední blízkosti areálu.“
Litoměřický deník připomíná 19. dubna blížící se pochod v Čížkovicích. Vedle zmínky o podobných protestech proti Lafarge Cement ve Slovinsku zaujme především označením pochodu ředitelem čížkovické cementárny za „taškařici“. Záměr organizátorů pochodu, aby jeho účastníci zanechali před cementárnou svou ekologickou stopu, tedy obkreslení svých chodidel křídou, se však setkává s „protiopatřením“, kdy cementárna má na den pochodu naplánované čištění přilehlých komunikací.
V sobotu 21. dubna se uskutečnil Protestní pochod občanů proti pálení ostravských kalů v Ústeckém kraji. O pochodu informuje většina[10] zpravodajských serverů a tiskových agentur. V Čížkovicích se sešlo zhruba 120 lidí, včetně některých komunálních politiků.
- „Bytost zvaná Středohoř, tedy pán Českého středohoří, před polednem vyřešila problémy se spalováním ropných kalů v Čížkovicích. Středohoř vyhnal svou kouzelnou holí ropáky, kteří se ropnými zbytky živí, i politiky a obchodníky, kteří se na jejich dovezení z Ostravska na sever Čech podíleli.
Divadelní happening byl součástí pochodu proti pálení nebezpečných odpadů v cementárně. Zúčastnilo se jej zhruba 120 lidí z Čížkovic či sousedních Lovosic a Litoměřic. Na závěr pochodu pak mohl každý obkreslit svá chodidla na parkovišti před cementárnou. “Zanechme tady své stopy, aby bylo vidět, že jsme tu byli. A že tady v té krajině chceme také zůstat,” vyzval účastníky pochodu Jan Krmíček, který hranou scénku komentoval. Protest zorganizovalo občanské sdružení Občané proti kalům z Litoměřic. Účastníci zdůraznili, že byť má cementárna povolení ke spoluspalování ropných kalů z Ostravska, jim se další znečišťování severních Čech nelíbí. A přestože spalovací zkouška ukázala, že pálením kalů se do vzduchu nevypouští nebezpečné látky, oni sami měřením příliš nedůvěřují.“ zdroj: iDnes
Česká televize 25. dubna odvysílala reportáž[11] o problémech likvidace ostravských ropných lagun Ostramo a rozhovor s Ministrem průmyslu a obchodu Martinem Kubou. „Peníze jsou utraceny, ropné kaly v Ostravě zůstaly. Jde o jednu z největších ekologických zátěží Česka – její odstraňování stálo zatím dvě miliardy. Část životu nebezpečných odpadů v lagunách ale zůstává. Společnost, která má těžbu lagun na starosti, chce po státu další peníze. Podle premiéra Petra Nečase je ale v této zakázce až příliš mnoho otazníků,“ uvádí svůj příspěvek ČT.
25. dubna informuje tiskovou zprávou[12] ekologická organizace Děti Země, že mezi finalisty ankety o cenu Ropák roku za antiekologický čin v roce 2011 se z nominovaných za Ústecký kraj dostali ministr životního prostředí a poslanec za ODS Tomáš Chalupa a hejtmanka za ČSSD Jana Vaňhová, které tam katapultovala mediálně-politické hrátky při řešení otázky, co s nebezpečnými ostravskými kaly v kraji.
Litoměřický deník zveřejňuje[13] 26. dubna část Rozptylové studie a uvádí, že mezi nejvíce zasažené obce vlivem výroby a spalování v čížkovické cementárně patří Siřejovice. Na článek vzápětí reaguje tiskovou zprávou[14] společnost Lafarge Cement a obviňuje Litoměřický deník z manipulace a publikování lží a snaží se obhajovat výsledky Rozptylové studie.
Děti Země vyhlásily 27. dubna výsledky[15] ankety Ropák roku 2011. Ministr Chalupa se nakonec umístil na druhém místě za zodpovědnost při vydání změny integrovaného povolení v režimu nepodstatné změny Krajským úřadem Ústeckého kraje v září 2011 pro dovoz až 110 tisíc tun nehomogenních odpadů z ropných lagun Ostramo z Ostravy s obsahem jedovatých, rakovinotvorných či mutagenních látek ke skládkování na skládce firmy CELIO, a. s., v Litvínově a jejich spalování v cementárně v Čížkovicích, které bylo následně v prosinci 2011 potvrzené Ministerstvem životního prostředí zamítnutím odvolání tří občanských sdružení, ačkoliv nebyla zvážena nutnost dovozu těchto odpadů a použití nespalovacích technologií (např. BCD a GPCR) a zjištěno skutečné chemické složení těchto odpadů, takže řízení mělo být vedeno v režimu podstatné změny s významný vlivem na zdraví osob i za účasti veřejnosti a s pečlivým posouzením všech námitek a rizik.
Přestože „Kauza Geobal“ v anketě Ropák roku 2011 obsadila „až“ druhé místo, byla už nominace do této soutěže o nejvýznamnější antiekologický čin za loňský rok a nakonec i umístění jasným dokladem toho, že jen nepřekračování limitů a norem a formální legálnost jakýchkoliv kroků často nestačí. Ekonomické elity a takzvaní zastupitelé sledují a prosazují jen a pouze své osobní a politické zájmy. Protesty, demonstrace a angažovanost jsou důležitou součástí našich životů a měly by být také samozřejmostí. Nenechme se umlčet a poukazujme na kroky, které mocní a bohatí dělají bez ohledu na zájmy a potřeby obyčejných lidí.
Pro Asociaci ALERTA zpracoval Josef Strašlipka
(autor je sympatizantem Asociace ALERTA)
Pingback: Asociace ALERTA | HLAS KREATIVITY A VZDORU