Přínášíme další materiál věnovaný biomase jako obnovitelnému zdroji energie. Před časem se na našem webu objevil článek věnující se rychle rostoucím dřevinám, především pak tzv. japonskému topolu. V tomto příspěvku si osvětlíme pojem biomasa v sociálním kontextu. Tímto se však téma biomasy zdaleka ještě nevyčerpalo. Brzy proto přineseme na webu i další materiály, které s biomasou souvisí.
…………………..
Biomasa, jako obnovitelný zdroj energie je hmotou z živých, či v nedávné době živoucích organismů. Jako energetický zdroj může být biomasa použita přímo: spálením dříví v kamnech, hned poté co jsme pokáceli suchý strom a polínka nanosili do kuchyně, nebo může být přeměněna v jiné energetické produkty, například biopaliva (etanol, různé rostlinné oleje počínaje konopným konče palmovým apod.), či prostá zásoba dříví na zimu: energie ukrytá ve dřevě je skladována do zásoby, připravena k použití podle potřeby.
V současné době je biomasa primárně zdrojem tepla a elektrické energie, sekundárně může být přeměněna do vláken (papír, pytle vyrobené z vláken juty), či všemožných chemických sloučenin jako bio-plasty, organické kyseliny… včetně biopaliv. Ve větších množstvích lze v našich zeměpisných šířkách biomasu získat pěstováním mischanthu (česky ozdobnice), prosa, konopí, kukuřice, topolů, vrb, čiroku, v tropických oblastech pak především z cukrové třtiny, nejrůznějších stromovitých rostlin od eucaliptů po palmy.
Popišme si však podrobněji, jak biomasa vzniká a z čeho je: vyloučíme-li specialitky, kde mikroorganismy vytvářejí své tělesné schránky u sirných vřídel kdesi v hlubinách oceánů (takzvanou chemosyntézou), veškerá biomasa na zemském povrchu pochází z rostlin přeměňující stručně řečeno světlo, vodu a vzduch do listů, stonků, kořenů. Tomuto procesu se říká fotosyntéza, v doslovném překladu „světlotvoření“. Fotosyntéza je chemickou reakcí kde se převádí uhlík vázaný ve vzdušném oxidu uhličitém do organické sloučeniny, prostřednictvím slunečního záření. Rostliny provozující fotosyntézu pak vylučují do ovzduší kyslík, jež dýcháme. Asi tak jako když do auta lijeme benzín a vypouští v lepším případě jen oxid uhličitý ochotně rostlinami přeměňovaný na biomasu a kyslík.
Na vytváření rostlinné hmoty je závislý téměř veškerý život na zemi. Všichni živočichové již jen s patřičnými úniky energie v podobě tepla přetvářejí sílu světla ukrytou v rostlinných schránkách. Odhaduje se, že rostliny každou sekundu nashromáždí cca 100 terawatt energie, což odpovídá šestinásobku energetické potřeby stávající nenažrané lidské civilizace na Zeměkouli. Nutno dodat, že například USA v roce 2008 měli více než 11krát vyšší spotřebu energie než celý africký kontinent, v případě průměru EU 27 je spotřeba energie oproti Africe 5,24krát vyšší. Proces fotosyntézy též každý rok celosvětově naakumuluje cca 1 000 000 000 tun uhlíku. Je tedy zřejmé, že pouze v tomto obnovitelném zdroji energie je na Zemi dost pro všechny.
Bez nadsázky je možné říci, že na rostlinách stojí i podoba lidské společnosti v níž žijeme a jíž každý svou měrou spoluvytváříme, máme-li jít do důsledku. Z perspektivy lokální soběstačnosti, kde je kladen důraz na vytváření společnosti zdola, tedy od komunit žijících v tom či onom místě, těžko můžeme akceptovat současný stav kdy je (rok 2009) v ČR z celkové hodnoty instalovaného výkonu 18 326 MW je 63,6% elektrické energie vyráběno v parních elektrárnách jedoucích na fosilní paliva, především hnědé uhlí a plyn, a 20,9% z jaderných elektráren. Na obnovitelné zdroje energie tak připadá 15,5% procenta výroby elektřiny.
Tomuto stavu napomáhá nezájem lidí o problematiku samosprávy a především též tlak velkých nadnárodních společností: za dodavatele plynu vyjmenujme největší – RWE Transgas, a. s., Vemex s. r. o., Česká plynárenská a. s. – jež získala kontrakt na dodávku plynu z Norského království, Lumius, spol s r.o. – dodávky plynu z Německa; za dodavatele elektřiny stát ve státě ČEZ, a. s. či E.ON, a. s.
Zkorumpovaní představitelé státu jdoucí na ruku všemu kde se naskytne příležitost snadného přivýdělku na krajské a státní úrovni, ochotně přispívají k vytváření právně-společenského rámce pro prosazení zájmů mocných na úkor životního prostředí i samosprávných iniciativ místních obyvatel.
Těžko si představit, že dodavatelé plynu jejichž zisky plynou daleko od míst poptávky, budou prosazovat snižování spotřeby, či očekávat, že hnědouhelné společnosti přistoupí k zastavení těžby, pokud bude finančně lukrativní poptávka po hnědém uhlí. I zde zisky z prodeje komodity vedou do úzkého okruhu lidí majících pramálo společného s řadovými spotřebiteli, jichž je drtivá většina, nemluvě o destrukci krajiny v místech těžby.
Právě koncepce decentralizovaného zásobování obyvatel teplem a elektřinou, jež nabízí využívání obnovitelných zdrojů, jejichž součástí je i biomasa, odpovídá maximální možnosti vlivu místních na míru, jakou bude jejich potřeba po útulnosti domova zasahovat do života. Dodržování častokrát rádoby pro-ekologických zákonů, v našem případě tzv. ČR v oblasti energie a tepla, jde na ruku dalšího prohlubování závislosti místního obyvatelstva na mocenských strukturách finančních toků, potažmo států na hladkost tržního prostředí dohlížejících.
zpracoval: bs
Informační zdroje:
1] http://en.wikipedia.org/wiki/Photosynthesis
2] http://en.wikipedia.org/wiki/Biomass
3] http://en.wikipedia.org/wiki/Biomass_(ecology)
4] http://en.wikipedia.org/wiki/World_energy_consumption
5] Národní zpráva České republiky o elektro–energetice a plynárenství za rok 2009, www.mpo.cz