O tom, že i muži bývají terčem sexuálního násilí, se moc nemluví. Měli/y bychom si uvědomit, že i muži jsou znásilňováni. Stejně jako o zkušenosti a potřeby přeživších žen bychom se měli/y zajímat se o specifické zkušenosti a potřeby přeživších mužů. Následující otázky a odpovědi nám mohou pomoci dozvědět se více o přeživších mužích, abychom se k nim přestaly/i chovat jako k neviditelným a začaly/i jim pomáhat v překonávání jejich traumatu.
Jak často bývají muži sexuálně napadeni?
Ačkoliv se počty znásilněných mužů mění výzkum od výzkumu, většina jich odhaduje, že 10 až 20 % všech mužů bude během svého života sexuálně napadeno. Což znamená desítky tisíc chlapců a mužů znásilněných každý rok vedle stovek tisíců znásilněných dívek a žen.
Pokud je zde tolik přeživších mužů, proč žádného neznám?
Stejně jako ženy přeživší znásilnění, i muži se často nikomu nesvěří s tím, že byli znásilněni. Dokonce ani lidem, které znají a důvěřují jim. Mají strach z toho, že jim druzí nebudou věřit, že je budou ignorovat, smát se jim, zostuzovat je, obviňovat ze slabosti nebo se jich ptát, zda jsou gayové. Nejhorší z toho všeho je možná to, že se muži bojí, že budou viněni za své znásilnění, protože nebyli „dost muži“ a před útokem se neochránili. Kvůli všem těmto důvodům zůstává raději mnoho přeživších mužů osamoceně mlčet, než aby riskovali, že jim okolí znovu ublíží.
Může žena sexuálně napadnout muže?
Ano, ale není to tak běžné jako znásilnění muže jiným mužem. Nedávné studie ukazují, že více než 86 % přeživších mužů bylo znásilněno druhým mužem. Čímž však nechceme říct, že bychom měli/y přehlížet muže, kteří byli znásilněni ženami. Může být lákavé považovat tyto zkušenosti za chtěnou sexuální iniciaci (hlavně v případech, kdy starší žena znásilní mladšího muže), ale realita je taková, že dopad znásilnění ženou může být stejně bolestný.
Vyskytuje se znásilňování mužů jen ve vězení?
Ačkoliv znásilnění ve vězení představuje závažný problém a vážný zločin, mnoho mužů je znásilněno v jejich běžném prostředí (na párty, doma, na hřišti atd.), často člověkem, kterého znali – kamarádem/kou, spoluhráčem/kou, příbuzným/ou, učitelem/kou, nadřízeným/ou, partnerem/kou. Ale stejně jako ženy i muži jsou znásilňováni cizími lidmi. Jejich znásilnění však bývá více násilné a mnohem častěji čelí útoku skupiny násilníků/ic, spíš než útoku jednotlivce.
Jak se odlišuje reakce mužů na znásilnění od reakce žen?
Znásilnění působí na muže i ženy v mnoha směrech obdobně. Úzkost, zloba, smutek, zmatek, strach, strnulost, sebeobviňování, bezmocnost, beznaděj, sebevražedné pocity a stud jsou běžné reakce přeživších mužů a žen. Ale někdy muži reagují odlišně. Bezprostředně po útoku se muži mohou chovat více nepřátelsky a agresivně, spíše než aby reagovali pláčem a strachem. Po čase si také mohou klást otázky týkající se jejich sexuální identity, jednat sexuálně agresivně nebo zlehčovat dopad znásilnění.
Nestane se muž, který byl znásilněn, sám násilníkem?
NE! Toto je jeden se zničujících mýtů, který se často přidává k úzkosti, kterou přeživší muži po napadení pociťují. Kvůli této lži je běžné, že se přeživší muži obávají, že je jim souzeno způsobovat druhým to samé, co se stalo jim. Ačkoliv mnoho usvědčených sexuálních násilníků bylo v minulosti sexuálně zneužito, většina přeživších mužů se sexuálními násilníky nikdy nestane. Pravda je taková, že velká většina přeživších mužů nikdy nikoho neznásilnila a nikdy to ani neudělá.
Pokud je muž znásilněn jiným mužem, znamená to, že je gay?
Ještě jednou, NE! Ačkoliv homosexuální muži mohou být znásilněni (často heterosexuálním mužem), znásilnění muže jiným mužem nevypovídá nic o předchozí sexuální orientaci přeživšího. Ani po této zkušenosti svou sexuální orientaci nikdo nemění. Pro homosexuální muže a zejména pak pro ty, kteří svou homosexuální orientaci drží v tajnosti, může být možnost, že navenek vyzařují svou „tajnou sexuální identitu“, obzvlášť nepříjemné. Právě kvůli mýtu, že přitažlivost hraje při znásilnění nějakou roli a že napadená/ý je spoluodpovědná/ý za své znásilnění, protože ho vyprovokoval/a, se můžou přeživší muži obávat, že když si násilník vybral právě je, působí nějakým způsobem jako gayové,. Motivem znásilnění však bývá spíše zloba, touha někomu ublížit, zastrašit ho či ponížit, než sexuální přitažlivost či předpoklady násilníka o sexuálních preferencích své oběti.
Jak bych měl/a reagovat, když mi muž, kterého znám, svěří, že byl znásilněn?
Ačkoliv v tom, jaký dopad znásilnění může mít na muže a ženy, mohou být určité odlišnosti, základní podpora přeživších je stejná pro muže i ženy. Hlavně mu věř. Hledej společně s ním, jak by mu mohlo jeho okolí pomoci, co by mu mohlo vyhovovat. Netlač na něj a neobviňuj ho. Ptej se ho, co potřebuje, a naslouchej. Vyhýbej se fyzickému kontaktu do té doby, než na něj bude připraven. Pamatuj také na to, že být podporou osobě, která byla terčem sexuálního útoku, může být psychicky dost náročné, neboj se proto druhé požádat o pomoc i pro sebe.
Kde mohu přeživší muži vyhledat pomoc?
Informuj se o místech ve svém okolí, kde mohou přeživší muži vyhledat další pomoc.
…………………………
Zdroje: Kansas Mutual Aid Collective: Men Can Stop Rape, dostupný z www.zinelibrary.info
…………………………
Text byl dřive publikován na blogu kolektivu Paper planes
