Protestní shromáždění s diskuzí v Praze – reportáž

Zhruba 60 lidí se sešlo v neděli 9.10.2011 na pražském Palackého náměstí, aby vyjádřilo svou nespokojenost a diskutovalo o sociální situaci na severu Čech a na dalších místech. Akce, která nesla název Chudí se perou mocní se smějí, byla reakcí na současnou eskalaci napětí v několika severočeských městech a snahou o pojmenování skutečných příčin tamních problémů.   

Shromáždění bylo svoláno několika kolektivy a organizacemi. Vedle Asociace ALERTA to byla Iniciativa Ne rasismu (INR), pražská skupina Skutečné demokracie teď (SDT) a kolektiv Voice of AnarchoPacifism (VAP). Na programu akce bylo nejprve přečtení projevů řečníků ze zmíněných skupin a po té následovala několikahodinová veřejná diskuze mezi přítomnými.

Moderovaná diskuze byla otevřená všem kdo o ní projevil zájem. Zúčastnilo se jí několik desítek lidí a její obsah se zaměřil na celou řadu témat pojatých z různých úhlů pohledu. Diskutovalo se například o tom, jak překonat odcizenost příslušníků neprivilegovaných vrstev společnosti a jak v nich probouzet vzájemnou solidaritu. Dále se hovořilo o možnostech jak komunikovat a spolupracovat s rozhněvanými lidmi ze Šluknovska, ale zároveň se vyhnout nežádoucí pozornosti neonacistického hnutí. Významná část diskuze se pak zabývala úvahami nad tím jakými způsoby hněv nasměrovat správným směrem – tedy nikoliv proti Romům či nezaměstnaným, ale proti lidem z realitek, proti politikům, byznysmenům a proti ekonomicko-politickým strukturám, které jsou příčinnou systematické sociální nerovnosti a z ní vyplývající chudoby. V diskuze pak také logicky padali návrhy, jak tento správně nasměřovaný hněv využít při praktických krocích.

Některými návrhy, které zde zazněli se budeme hlouběji zabývat později na našem webu a snad i mimo internetový prostor. Jen čas ukáže zda se povede některé z návrhů uvést do praxe, nebo zůstane jen u slov. Každopádně už jen to, že během chladného nedělního odpoledne několik desítek lidí bylo ochotných ve veřejném prostoru vést diskuzi o závažných společenských problémech a hledat společná řešení je důležitý krok. Doufejme, že budou následovat i další, neméně důležité kroky.

Následuje projev přednesený na akci řečníkem Asociace ALERTA:

Dnešním shromážděním reagujeme na současnou situaci na severu Čech. Tato oblast se dlouhodobě potýká s problémy jako je vysoká nezaměstnanost, gangové struktury, organizovaný zločin, eskalace násilí, rozmach drogové scény a zhoršování sousedských vztahů. Nejsme zde proto, abychom tyto problémy přehlíželi, nebo zlehčovali jejich závažnost. Chceme jen poukázat na to, že mnoho lidí, které tyto problémy trápí, svým konáním spíše přispívají ke zhoršování situace. Řeč je například o pochodech, které již několik týdnů probíhají ve Varnsdorfu, Rumburku, Novém boru a dalších městech. Tyto pochody jsou velmi problematické, protože dokonale odvracejí pozornost od skutečných příčin problémů a samy se stávají dalším problémem.

Pochody na severu Čech jsou eskalací hněvu, agrese a násilí. Jsou ovšem především bojem chudých proti chudým! Jsou agresí jedněch neprivilegovaných proti druhým neprivilegovaným! Jsou dynamitem, který trhá na kusy třídní solidaritu těch, kteří tvoří spodní patro společenské hierarchie. Chudí lidé se zde vzájemně obviňují, napadají a nahánějí si strach, zatímco politici, byznysmeni a šéfové stojí opodál a smějí se. Popuzování těch nejchudších vrstev společnosti proti sobě navzájem je přesně to, co mocní potřebují. Zaměstnaní brojí proti nezaměstnaným, bílá majorita proti romské minoritě, starousedlíci proti nově přistěhovalým. Zatímco tyto skupiny mezi sebou vyostřují konflikty a vytváří umělá dělítka, tak mocní nerušeně posilují své panství a diktaturu nad našimi životy.

Jaký smysl má obviňovat oběti nezaměstnanosti z toho, že jsou neproduktivní? Jsou to snad nezaměstnaní Romové, kdo způsobil sedmnácti procentní nezaměstnanost v kraji? Přenášet zodpovědnost za nezaměstnanost na její oběti je nesmyslné a přispívá to k posilování volného trhu, který nezaměstnanost produkuje. Hněv by v tomto případě měl směřovat na šéfy a byznysmeny, kteří v při honbě za maximalizací zisku zasévají chudobu a nezaměstnanost na každém kroku.

Mohli bychom pokračovat dále. Jaký smysl má obviňovat nezaměstnaného Roma z parazitismu a přehlížet při tom parazitický vztahů šéfů k pracujícím? V námezdní práci zaměstnavatelé parazitují na produktivních schopnostech zaměstnanců. Šéfové nás nutí otročit pro ně za podmínek, které nám sami nadiktují a okrádají nás tím o produkty naší práce. Každý pracující je proto otrokem svého šéfa. Proč hněv lidí z Varnsdorfu nesměřuje proti šéfům a námezdní práci a místo toho směřuje na ty co nemají svého otrokáře, tedy na nezaměstnané?

To, že je někdo šéfem nucený dřít dlouhé hodiny za mizernou mzdu, není důvod k tomu, abychom se bouřili proti těm, co se tomuto otroctví vyhnuli a řvali jsme na ně „běžte do práce“. Naopak, může to být důvodem se s těmito lidmi spojit v boji proti těm, co mizérii námezdní práce a chudoby způsobují – proti šéfům a také proti politickým stranám, které jim zajišťují příznivé podmínky pro další vykořisťování.

Jak bylo zmíněno na začátku. V severních Čechách je mnoho problémů a nejde jen o otázku zaměstnanosti a nezaměstnanosti. Všechny tyto problémy mají jedno společné. Jejich živnou půdou se staly bezperspektivní oblasti postižené chudobou a sociálním vyloučením. Pojďme se proto na tomto shromáždění pobavit o tom, kdo tuto živnou půdu produkuje, kdo do ní zasévá semínka problémů a kdo pak sklízí politický a ekonomický profit. Nebavme se ale jen o příčinách a skutečných vinících. Zaměřme se také na praktická opatření, kterými lze problémy řešit.