Biomasa jako obnovitelný zdroj energie

Obvykle se na našich stránkách setkáváte s nejrůznějšími společenskými tématy. Asociace ALERTA se ve svém programu hodlá též věnovat tématům odpadu a alternativám v oblasti energetiky. Svým příspěvkem na téma biomasa, obnovitelný zdroj energie bych si dovolil přispěti s troškou do mlýna.

Biomasa jako obnovitelný zdroj energie je biologickým materiálem z živých popřípadě v nedávné době žijících organismů. Energii v ní skrytou můžeme použít okamžitě či ji převést do formy skladovatelného paliva, řepkový, konopný olej, lisované dřevní piliny v peletkách apod.. Primárně biomasou rozumíme rostlinný materiál spalovaný ke generaci elektrického proudu parními turbínami nebo k výrobě tepla. Za příklad materiálu vhodného k pálení může posloužit dřevní zbytky z lesa, piliny, palety atd. Na druhém místě je biomasou rostlinná či živočišná hmota převedená do vláken či jiných průmyslových sloučenin, především biopaliv (biodiese, ethanol, či methanol…). Biomasu je možné ve velkém získávat z řady rostlinných druhů jako miscanthus, česky ozdobnice; u nás je tato vysoko rostoucí tráva častou okrasou na zahradách, především v Anglii však pěstovaná na stovkách hektarů pro energetické účely; konopí, všestranná rostlina využitelná na produkci oleje (starší dieselové motory mohou bez komplikací na podomácku vylisovaný přečištěný konopný olej jezdit), vynikajícího vlákna, z něhož je možno plésti provazy, pytle apod.., buničiny na výrobu obzvláště kvalitního papíru či zbytky po výrobě použít jako topivo; kukuřice po silážování může posloužit na produkci bioplynu, či v poslední době se především za oceánem na severoamerické kontinentu rozmáhající produkce bioethanolu z jích škrobnatých zrn. Našim klimatickým podmínkám přizpůsobené rychle rostoucí odrůdy topolů a vrb, vysazené do vhodných podmínek mohou posloužit k produkci velkého množství dřeva v relativně krátkém časovém období (+- 3 roky).

Co však k zavedení obnovitelného zdroje ve formě biomasy můžeme podniknout? Předně je třeba v okolí našeho bydliště řádně prozkoumat a zjistit, kde jsou plochy vhodné pro pěstování. Pokud je námi vyhlédnuté území opravdu hodně zapadlé a nepřitahuje pozornost, můžeme se pokusit vysadit například z řízků jednoletých výhonů vrby plantáž sami. Není-li žádné takové místo k dispozici, měli bychom se pokusit dohodnout s místními zemědělci o poskytnutí jakéhokoli neobdělávaného pozemku. Těžko čekat od obhospodařovatelů půd přívětivé přijetí, obzvlášť pak by jim podnik nepřinášel náležitou vyhlídku zisku. Avšak iniciativě se meze nekladou a dříve či později by se měl v každé obci, prozatím jen na pokusný provoz, nějaký ten hektárek najít. Netřeba snad dodávat, že pokusům o squattování ladem ležících pozemků se meze nekladnou. Ze zkušenosti lze však doporučit zvolit v komunikaci s lidmi žijícími v okolí poněkud komplexnější přístup než divoký zábor vyhlédnuté plochy, nejlépe pod okny rodinného domku. Mějme na mysli, že plantáže mohou plodit drahocenný energetický materiál i desítky let!

Jelikož ze sortimentu energetických plodin jsou mi nejbližší dřeviny, k pěstování mohu pro začátek doporučit tzv. japonské topoly, v poslední době poměrně časté v našich krajích.

Vysazují se od druhé poloviny března do první poloviny května. Jsou relativně odolné vůči jarním mrazíkům. Preferují lehčí, písčité až hlinité, provlhčené půdy, živinami dobře zásobené půdy, nikoli však dlouhodobě zaplavované. Jsou na údržbu nenáročné, v prvních dvou letech růstu je dobré jejich okolí odplevelovat. Spon výsadby by se měl pohybovat kolem 0,5 na 2 metry. Při vysazení do dobrých podmínek japonské topoly z 20 centimetrových řízků dorůstají 3 a 4 metry výšky. K tomu abychom měli dostatečné množství řízků pro založení porostu, je dobré nejprve založit tzv. matečnici. Jedná se o porost stromů daného druhu, který chceme množit, jednou za rok zmlazovaný. Lidově řečeno, každý rok obrůstající kmen u země zastřihneme nůžkami a on znova a znova obrůstá jednoletými výhony. Jelikož u stromů mladé výhony poskytují dobře se množící materiál, sklizené kmínky nastříháme na 20 centimetrové řízky a ty pak sázíme na ploše. Řízek do půdy zasuneme do hloubky cca 18 cm tak, aby příliš nevyčuhovali nad povrch a neztráceli zbytečně vlhkost. Sestřih stonků provádíme nejlépe v zimě, kdy jsou stromy ve vegetačním klidu a nijak je neoslabujeme, protože mají veškeré své živiny uloženy pod zemí. Řízky pak do jarní výsadby skladujeme na chladném temném místě s teplotou 2-4°C, nejlépe ve sklepě.

Je zřejmé, že k tomu, abychom disponovali dostatkem tepla, elektřiny či materiálu na výrobu nejrůznějších výrobků, látek, je zapotřebí na prvním místě dostatečná pěstební plocha. Zároveň bychom však měli mít na mysli hospodárné a co nejšetrnější nakládání s energií skrytou v uhlíkových vazbách rostlinného materiálu. Zamezením zbytečných úniků tepla z našich příbytků, neplýtváním s elektrickou energii k elektrospotřebičům jaké používáme v denním životě totiž výrazně snížíme plochu na které energetické plodiny pro zajištění denních potřeb můžeme pěstovat.

…Pokračování příště.

zpracoval: bs