Scream fest: reportáž a fotky

Asociace ALERTA má za sebou organizaci prvního Scream festu, který až na drobné nesnáze proběhl bez vážných problémů. Něž bude následovat líčení průběhu akce, tak je na místě poděkovat všem, bez kterých by se Scream fest nestal takovým, jakým byl. Velké díky proto asociace ALERTA posílá všem účinkujícím, i návštěvníkům a návštěvnicím, spřáteleným skupinám, organizacím a redakcím alternativních medií.  

Dále rozhodně velké DÍKY patří lidem, kteří pomáhali s organizační stránkou akce, včetně těch, co ochotně zajistili technické vybavení a pomáhali rešit drobné technické i koordinační nesnáze. Bez těchto lidí, vzájemné spolupráce a slušné dávky improvizace by Scream fest nebyl tak skvělý.

Start

Start Scream festu byl naplánován na 11.9.2010 od 10:00. Náročnost příprav ale byla příčinou drobného zpoždění. Díky jisté časové rezervě, však posunutý start nedokázal vážně narušit program.

Kolem dvanácté hodiny člen asociace ALERTA přivítal přítomné, připomněl smysl akce a popřál všem dobrou, tvůrčí zábavu propojenou s protestem proti destruktivní uhelné těžbě a energetice. Po úvodu následovalo čtení projevu vyjadřujícího stanoviska asociace ALERTA. Po něm bylo předáno slovo člence Československé anarchistické federace ( ČSAF ), která využila nabízené možnosti nechat na Scream festu zaznít hlas, vyjadřující pohled sociálních anarchistů a anarchistek. Po té, co byl přečten projev ČSAF, následovala kulturní část programu. Zahájil ho autorský přednes básní poety Radka Háska. Jeho vtipné verše mnohým lidem přivodily úsměv na tváři, takže o dobrou náladu bylo postaráno. Po jeho vystoupení to hned rozjela kapela Burning steps, po ní folkař Tom 77, punx Mokrý banditi a hardcoristi Palahniuk. Atmosféru trochu kazila nepříliš dobrá kvalita zvuku a drobné technické problémy. Prvky zábavy a dobré nálady však v atmosféře stále převažovaly.

Souběžně s vystoupením kapel o několik desítek metrů dále „duněla“ stage, na které se střídali Dj´s z přítomných soundsystémů. Stage zdobil vedle loga Dwarf sound systému, také transparent protestující proti bourání obcí, kvůli rozšiřování těžby uhlí. Příznivci tekno subkultury tak dávali jasně najevo, že jejich pozornost si nezískává jen volná zábava, ale také politika a společenská témata, na které je potřeba reagovat a řešit problémy, které z nich pramení.

Před soundsystemy, kapelami, na okolních lavičkách a trávníku se v průběhu akce shromáždilo kolem dvou stovek lidí různého věku. Od dospívající mládeže, mladé rebely a rebelky, přes rodiny s dětmi až po lidi v důchodovém věku. Někteří tančili, jiní posedávali a povídali si s přáteli, jiní diskutovali o tématech souvisejích se Scream festem nebo se vzdělávali u informačního stánku.

Ve stánku byly vedle nového čísla zpravodaje Hlas ulice k dispozici i další tiskoviny věnujćí se tématice, na kterou se Scream fest snažil reagovat. Některé tiskoviny se však zabývaly také dalšími tématy, jako je například kritika společenské hierarchie nebo boj za práva pracujících, nezaměstnaných a dalších neprivilegovaných skupin. Čelo stánku také zdobil velký panel s obrázky a texty upozorňujícími na problematiku klimatických změn, které souvisí i se spalováním uhlí.

Vedle infostánku byl druhý stánek a v něm VÝSTAVA O DESTRUKTIVNÍ UHELNÉ ENERGETICE A TRVALE UDRŽITELNÝCH ALTERNATIVÁCH, z „dílny“ asociace ALERTA. Výstava zde byla nainstalována poprvé a pomocí fotografií a textů se snažila mapovat negativní dopady uhelné energetiky a těžby. Každý se tak mohl dozvědět, jak těžba a energetika destruktivně ovlivňuje ekosystém a život lidí ve městech, v obcích, i těch, co nasazují své životy při práci v dolech. Nechybělo však také představení alternativ k uhelné energetice, v podobě trvale udržitelného energetického konceptu, spočívajícího v přechodu na diverzifikované využívání obnovitelných zdrojů energie.

Nedaleko infostánku a „kapelové stage“ byl také z iniciativy asociace ALERTA nainstalován PAMÁTNÍK OBĚTEM SEVEROČESKÝCH UHELNÝCH DOLů. Na něm, mimo jiné, byl seznam desítek obcí a měst, které během minulého režimu zanikly, v souvislosti s rozšiřováním těžby uhlí. Cílem památníku však nebylo jen připomenout destrukci páchanou strůjci stalinistické diktatury, ale také vyjádřit naše odhodlání bojovat proti snahám současných kapitalistů/-ek a politiků/-ček pokračovat v tom, v čem bolševický systém začal.

Ukončení shromáždění v parku bylo naplánováno na 16:30 hodin a téměř přesně v tuto dobu bylo jedním z organizátorů do megafonu prohlášeno za ukončené. Krátce před tím však byl ještě přečten zajímavý projev členky iniciativy Freedom not fear . Po ukončení první části Scream festu začala pomalu ale jistě koordinace části druhé.

Běh na dlouhé trati

Druhou částí Scream festu byl protestní pochod centrem města Most. Protest byl zacílen na destruktivní uhelnou těžbu i energetiku. Nebyla při něm však opomenuta ani propagace možných, trvale udržitelných alternativ. Po té, co se připravily věci potřebné k průvodu (včetně alegorického vozu s hudbou), se přibližně dvěstěhlavý dav protestujích zformoval v protestní průvod a vydal se na pochod po silnici.

Čelo průvodu tvořila první řada lidí s transparentem, který jasně vyjadřoval proti čemu protestujeme, a co místo toho prosazujeme. Stálo na něm: „PROTI ROZŠIŘOVÁNÍ TĚŽBY UHLÍ _ ZA TRVALE UDRŽITELNOU ENERGETIKU!“ Za čelem průvodu šlo mnoho dalších lidí s pikety a transparenty, na kterých bylo např. hesla TRVALE UDRŽITELNOU ENERGETIKU, MÍSTO UHELNÉ (SEBE)DESTRUKCE ! nebo, ZASTAVME TĚŽEBNÍ STROJE, VYUŽIJME OBNOVITELNÉ ZDROJE! či KRAJINU A OBCE RYPADLůM NEDÁME !

V davu hrála také hudba v rytmu hardteku z auta, které na sobě vedle transparentů mělo také zajímavou dekoraci v podobě pásové soupravy a těžebního rypadla. Nápis na boku auta dovysvětloval co má dekorace symbolizovat. Stálo zde: V ZÁJMU SPOLEČNOSTI A PŘÍRODY JDEME VYTĚŽIT VEDENÍ UHELNÝCH DOLů!…Auto s dekorací tedy symbolizovalo vzpouru těžebního stroje, který vypověděl poslušnost svým pánům a místo toho, aby požíral krajinu a obce, tak otočil svá rypadla proti šéfům a vlastníkům dolů a uhelných elektráren, aby tak zastavil další destrukci krajiny a obcí i vykořisťování námezdně pracujích sektoru energetiky. Vtipným způsobem se tak podařilo poukázat mimo jiné i na to, že v podstatě i havíři a další pracující v dolech jsou jen oběti destruktivní uhelné energetiky, a že hněv je potřeba směřovat především k těm, kteří jsou na vrcholu společenské hierarchie – k šéfům, politikům, managerům a vlastníkům korporací.

Hudba z alegorického vozu nebyla jediným zvukem linoucím se z průvodu. Slyšet bylo také hlasité skandování hesel jasně vyjadřující to, proč jsme se rozhodli vyrazit do ulic. O propagaci idejí pochodu se postarali také kameloti a kamelotky, rozdávajcí přihlížejícím lidem zpravodaje HLAS ULICE  a  KOMENTÁTOR.

V průvodu byla cítit atmosféra vzdoru a hněvu kombinovaná se zábavou. Tu nedokázal přerušit ani nepočetný hlouček neonacistů a fotbalových chuligánů, který se neúspěšně snažil průvod fyzicky napadnout. Další drobný problém nastal asi v poslední třetině průvodu, když došlo k závadě na alegorickém voze. Spojka na autě se zavařila, musela se tak zapojit kolektivní lidská energie v podobě tlačícího davu. Ani to však výrazně neovlivnilo dynamiku průvodu, a ten mohl posléze úspěšně dojít až na rekreační oblast Benedikt, kde byla druhá část Scream festu ukončena. Zároveň na ní plynule navázala část třetí.

„zakotvení“

Třetí část Scream festu navazovala na tu předchozí v klubu Kotva nedaleko městské části Vtelno. Zde se na nějakou dobu „zakotvilo“ a pokračoval tu především kulturní program. První zde vystoupil Ramon z projektu Art for peace (AFP) se svou taneční perfomance. Od přihlížejících jako reakci na povedené vystoupení sklidil slušný potlesk. V té době se už ale chystala na své vystoupení hardcore kapela Rapsöd. Její energická šou navodila super atmosféru a v prvních řadách probíhalo divoké kolektivní pogo, mosh, stagedaiving a další pohybové kreace, které k této hudbě patří. Skvělou náladu nedokázal zkazit ani další marný pokus o napadení akce vedený agrasivními neonacisty a fotbalovými chuligány.

Po vystoupení Rapsöd se do toho pustili punkrockeři Sandokan rebells a po nich Assassins, po kterých přišla na řadu taneční hudba v podání Dj´s ze soundsystémů Shit crew, Dwarf system a Gummo sound. Jejich set byl dlouhý a energický a mnoho lidí dokonce vydrželo před bednami až do svítání. V tu dobu už ale pomalu skončila jedna část toho, co jsme společnými silami vytvořili a pojmenovali Scream fest.

Jak jsme již naznačili/-y v našem prohlášení, tak Scream fest by měl být kontinuální aktivita, nikoliv jednorázová akce, proto konec jedné kapitoly, zároveň otevírá list kapitoly nové. Záleží jen na nás, čím tento list zaplníme, a jaký bude děj následující kapitoly.

Zpětné vazby zúčastněných lidí, diskuze a reflexe v nás zanechaly smíšené pocity. Na jedné straně nás donutily k částečné sebekritice, protože ne vše bylo tak, jak bychom si představovali/-y, nebo jaké by mohlo být, pokud by nedošlo k několika pochybením. Na druhé straně nás to vše ale utvrdilo v tom, že jsme schopní/-é uspořádat smyslupolnou akci většího rozsahu bez výrazných problémů (případně se zanedbatelnými problémy malého rozsahu). Tento fakt je v podstatě motivujcím faktorem, který nás zároveň naplňuje sebevědomím a vírou v to, že pokud jsme nyní dosáhli/-y do výše námi nastavené laťky, tak příště to zvládneme také, a to i v případě, že si laťku zvedneme zase o něco výše.

Naviděnou na dalším Scream festu. Sejdeme se v ulicích!!! Asociace ALERTA

fotky ze SCREAM FESTU – MOST – 11.9.2010