Ti, kdo podporují uhelnou energetiku, protože z ní nějakým způsobem těží jistá privilegia či zisky, běžně využívají mnoho způsobů, jak svou činnost „obhájit“ a jak se zbavit bariér na své cestě. Mnohdy jde o kombinaci několika metod, politických i marketingových strategií. Mezi ně jsou zahrnuty jak ty umírněné, jako reklamní kampaně, vytlačování konkurence na trhu, lobbing u zastupitelstva, tak ty militantní jako například terorismus.
Mnoho čtenářů a čtenářek se nyní jistě zarazilo, protože si pod pojmem terorismus vybaví především pumové atentáty a jiné útoky na civilisty. Je ale důležité si uvědomit, že terorismus je fenomén, který má mnoho podob, projevuje se v různých intenzitách a sleduje různé cíle.
Terorismus lze chápat jako strategii nekonvenční a psychologické války, která je často vedena i proti nebojujícím skupinám lidí. Jde o zvláštní druh vědomých a plánovaných lidských činů, které v sobě nesou fyzické či psychické násilí, nebo vyhrožování jeho použitím, a to s nějakým úmyslem, často politického typu (ne však výhradně). Na rozdíl od jiných forem násilí není hlavním cílem teroristických akcí neutralizovat nebo zničit všechny oběti, nýbrž psychologicky ovlivnit přímé a nepřímé diváky teroristického útoku. Teroristickým skupinám jde o navození atmosféry strachu, která má protivníky zastrašit, případně zajistit jejich loajalitu. Primárním cílem není zničení materiálního a lidského potenciálu nepřítele, ale zasazení silného psychologického úderu, obvykle zaměřeného proti velkým sociálním skupinám, které pod jeho vlivem mění svoje postoje a následně i chování.
Podíváme-li se nyní na některé metody využívané zastánci a zastánkyněmi uhelné energetiky, tak dojdeme k závěru, že svým charakterem jasně zapadají do kategorie, kterou jsme o několik řádků výše definovali jako terorismus. U takového obvinění se samozřejmě bez upřesnění a konkrétního příkladu neobejdeme. Tady je proto jeden z příkladů. Obchodník s energetickými komoditami firma Czech Coal a.s. na svém webu píše: „Nepokračovat v těžbě za stávajícími limity znamená způsobit výpadek dodávek hnědého uhlí nejen pro některé energetické zdroje velkých průmyslových podniků, ale především teplárnám zásobujícím statisíce domácností po celé České republice teplem a elektrizační síť elektřinou.“ ( zdroj: > ZDE < )
Czech Coal zde vědomě navozuje atmosféru strachu, jejímž cílem je zajistit loajalitu široké společenské skupiny. Czech Coal zde tedy využívá teroristickou metodu. Zastrašovanou a k loajalitě tlačenou skupinu zde tvoří běžní spotřebitelé elektrické energie či tepla a strach je u nich vyvoláván hrozbou nedostatku těchto služeb v případě, že nebude dosaženo politicko-ekonomického cíle Czech Coalu – tedy pokračovaní intenzivní těžby uhlí a to i za ekologickými limity. Jinými slovy, Czech Coal se snaží širšímu publiku sdělit následující teroristické poselství: „Přestaňte odmítat naší destruktivní uhelnou těžbu a energetiku a podporujte ji, jinak budete trpět naprostým nedostatkem tepla a elektrické energie“. Ona hrozba nedostatkem je tím, co má vyvolat strach a zasadit silný psychologický úder velké sociální skupině, která pod jeho vlivem mění svoje postoje a následně i chování (viz definice terorismu o několik řádků výše).
Naneštěstí je vidět, že teroristická strategie Czech Coalu je v praxi vysoce efektivní. Široké masy lidí pod jejím vlivem skutečně přistupují na požadavky teroristické skupiny, tzn., podporují a obhajují uhelnou energetiku ze strachu z toho, že by v opačném případě trpěli. Czech Coalem vyvolaný strach je zde tedy hlavním faktorem, který určuje kroky obětí terorismu. Tento fakt je smutný o to víc, že hrozba, kterou teroristé využívají v tomto případě, není reálně naplnitelná. Jinými slovy – netěžit uhlí za územními ekologickými limity by nevedlo k přerušení zásob tepla a elektrické energie celkově, ale pouze k přerušení dodávky zásob, kterými disponuje Czech Coal. Energie z jiných zdrojů (a především těch obnovitelných!) by ale poptávku po energii a teple mohla bez problémů uspokojit. Czech Coal si zde při své teroristické strategii bere na pomoc demagogii. Ta spočívá ve snaze navodit dojem, že Czech Coal je jediným zdrojem požadovaných služeb a spotřebitelé jsou na něm plně závislí, bez možnosti volit optimální alternativy. Základem této demagogie je zamlčování podstatného faktu, že existuje možnost využívat obnovitelné zdroje energie nezávislé na fosilních palivech, jako je uhlí nebo ropa.
Výše popsaná teroristická strategie využívaná lidmi zastávajícími uhelnou energetiku se projevuje pomocí různých prostředků a činitelů. Jsou jimi například politici, kteří poslušně papouškují stanoviska těžařů a energetiků, nebo masmédia využívající svůj potenciál k přenosu teroristického poselství směrem k širokému publiku – v tomto případě tedy k přímým obětem teroristického kalkulu. Někteří aktéři jdou ale ještě dál než Czech Coal ve svém vyjádření na webu a atmosféru strachu vyvolávají tvrzeními, že zastavení uhelné energetiky a těžby povede k návratu do jeskyně a svícení loučí. Tato tvrzení jsou na jednu stranu nesmyslná, na druhou stranu však vysoce efektivní, protože mnoho lidí se jimi skutečně nechá zastrašit a přistoupí na požadavky teroristických skupin.
Terorismus je v podstatě opakem toho, co bychom mohli považovat za legitimní násilí. Teroristické skupiny hnané vlastní operativní logikou, která se odráží v jejich akcích, porušují eticko-právní kodexy – tedy normy, které pro většinu lidi definují formy legitimního a nelegitimního násilí. Za legitimní násilí je běžně považována např. sebeobrana a za nelegitimní násilí např. fyzický, nebo psychologický útok na nevinné lidi s cílem dosáhnout sobeckého zájmu úzké skupiny na úkor druhých. Je evidentní, že politika uhelných těžařů, energetiků a jejich přisluhovačů je projevem právě druhé formy násilí – tedy nelegitimního, neboli neospravedlnitelného. Je na nás, jak se k tomuto násilí a teroristickému kalkulu postavíme. Zda přistoupíme na požadavky teroristických skupin, nebo budeme organizovat kolektivní obranu proti jejich útoku.