Přinášíme květnový přehled medializovaných událostí kolem sanace ostravských ropných lagun a likvidace vzniklého odpadu v Ústeckém kraji…. > > > > > > Litoměřický deník publikoval 3. května článek[1] nazvaný „Stát neví, co s kaly. Bude hledat, kdo je spálí,“ Který shrnuje dosavadní anabázi kolem Kauzy Geobal a pokračuje aktuální situací. „Sanační práce nyní stojí, sdružení nefunguje čistící linka. Tamní úřady navíc odmítly skladování vytěžených kalů v areálu a požadují plynulý odbyt ke koncovému odběrateli. Ten ale poté, co čížkovická cementárna řekla „ne”, není. Stát tak vypíše soutěž na nového dodavatele. Zároveň se rozjela jednání, jak ostravské kaly klasifikovat. Zda opět se bude upravený odpad prodávat jako energetické palivo, nebo se označí za nebezpečný odpad. Paradoxně totiž to, co leží v Ústeckém kraji, je oficiálně certifikovaný výrobek,“ uzavírá svůj článek Deník.
4. května vychází v Moravskoslezském deníku poměrně obsáhlý článek[2] o tom, že stále neodtěžené ropné laguny obtěžují zápachem obyvatele sídlišť v okolí areálu lagun Ostramo. Dále připomíná i to, že kaly měly být již dávno odtěženy a zlikvidovány a také to, že sdružení Čistá Ostrava, zodpovědné za sanaci, odmítá v podstatě cokoliv komentovat a neodpovídá na otázky.
Na webu Asociace ALERTA je publikován předcházející díl tohoto přehledu – Duben s Geobalem: Taškařice a ropáci[3]
EnviWeb publikuje od 10. května články, které vyšly v Hospodářských novinách už koncem dubna v jejich placené sekci. První, nazvaný „Stát zaplatil, přesto jedy v Ostramu zůstaly“ [4], se zabývá aktuálním stavem na Ostravsku. Podle státního dohledu dodavatel zakázky – Sdružení Čistá Ostrava – splnil, co měl. Přitom celá čtvrtina jedovatých ropných kalů v areálu zůstala a na jejich odstranění musí nyní stát vydat další stovky milionů, možná víc než miliardu korun. Libor Antoš z ministerstva financí, jež sanaci financuje, varuje, že „pokud vláda navýšení garance neschválí, bude lokalita zakonzervována a může v Ostravě zapáchat ještě dalších 30 let,“ citují Hospodářské noviny.
Další článek Hospodářských novin publikovaný pod titulkem „Zkrachovat je možné i kvůli lukrativní práci pro stát“ [5] se pokouší rozkrýt vztahy mezi společností Geosan Group, která stojí v čele Sdružení Čistá Ostrava, a jejím bývalým subdodavatelem firmou Balton. Společnost Balton fakticky pro Geosan těžila odpad z ropných lagun a vlastně vyráběla Geobal. Jenže se jí nedařilo jej dále udávat a tak se dostala do sporu s Geosanem a nakonec byla nucena vyhlásit bankrot. Podle protokolů z kontrolních dnů na Ostramu z loňského roku upozorňovali zástupci státu Geosan opakovaně, že vůči Baltomu jedná nefér. “Geosan postupoval způsobem, který nemohla společnost Baltom akceptovat,” píše se například v protokolu z 5. května loňského roku. Státní dohled, jímž je pověřena firma Diamo, i ministerstvo financí, jež práce platí, upozorňovaly, že Baltom plní smlouvu a na peníze, jež mu přes Geosan posílají, má nárok. Přesto k dodavateli peníze nejdou.
Dalším příspěvkem v Hospodářských novinách je přehled nazvaný Ostravské laguny v datech[6]:
1888
V Ostravě vzniká továrna na výrobu petroleje a topného oleje (později známá jako Ostramo). Od roku 1965 se tu regenerovaly použité oleje. Z ukládaného odpadu postupně vznikly “laguny”.
2003
Státní podnik Diamo vypisuje tendr na likvidaci lagun. Ze 4 zájemců vítězí sdružení Čistá Ostrava s cenou tři miliardy korun (včetně DPH). Laguny slibuje zlikvidovat do konce roku 2010, celý areál má být čistý do konce 2015. Později vláda termíny posunula na roky 2011 a 2018.
2009
Práce na lagunách přebírá Baltom. Kaly neutralizuje vápnem a přidáním uhlí z nich dělá palivo pro cementárny podle vlastního know-how. Partneři Baltomu palivo prodávají dalším firmám. Podle Čisté Ostravy tím její odpovědnost za kaly končí.
Leden 2011
Baltom má problém s odbytem paliva, to hromadí na nelegálních skládkách. Státní dohled však konstatuje, že Baltom smlouvu plní.
Jaro 2011
Čistá Ostrava přestává Baltomu platit za odvedenou práci, ten padá do insolvence. Poté Baltom vypovídá smlouvu a Čistou Ostravu žaluje (u arbitráže pak vysoudí 75 milionů korun). Čistá Ostrava najímá místo Baltomu nové partnery.
Léto 2011
Kaly z Ostrama objevují úředníci v Polsku, žádají jejich návrat do Česka. Čistá Ostrava uzavírá smlouvu o skladování kalů u Litvínova a pálení v cementárně Lafarge.
Podzim 2011
V listopadu hlásí Čistá Ostrava, že objevila v jedné z jímek dalších 70 tisíc tun kalů, s nimiž se ve smlouvě nepočítalo. Přesto koncem roku oznamuje ukončení sanace v termínu. Baltom sice vyhrál arbitráž, peníze ale nedostal a míří k bankrotu.
Současný stav
Sto deset tisíc tun paliva z Ostrama leží na skládce u Litvínova, spalovat se bude pět až šest let. Polsko považuje uskladněné kaly za nelegálně dovezený odpad, stěžuje si v Bruselu. Do vlády míří žádost o navýšení garance. Diamo chystá dvě další veřejné soutěže na dodavatele prací, jež zbyly nad rámec smlouvy s Čistou Ostravou
Autor: ihned.cz
Posledním článkem dubnového vydání Hospodářských novin publikovaných na EnviWebu nazvaný „Duší Čisté Ostravy je neprůhledný Geosan“ se zabývá vlastnickými vztahy ve společnosti Geosan Group. Geosan je původně stavební firma, kterou založil podnikatel Luděk Kostka z Velimi. Ten však skupinu dnes vlastní jen z 35 procent, jeho společníky se v roce 2008 staly firmy Duplessa Investment Limited z Kypru (50 %) a Britten Developments z Velké Británie (15 %). Právě největší vlastník – Duplessa – je zcela neprůhledný. Článek dále zmiňuje i další státní zakázky, které tato firma získala.
Koncem května publikoval Litoměřický deník zprávu o hospodaření čížkovické cementárny Lafarge v roce 2011. Titulek článku hlásal, že „Cementárna vloni vydělala přes miliardu korun“[7]. Na tento údaj prostřednictvím dalšího článku[8] reagoval ředitel cementárny. Cementárna zaznamenala v roce 2011 tržby ve zmíněné hodnotě. Čistý zisk firmy byl v loňském roce 199 milionů korun. Podle Mareše příprava energetického využití ropných zbytků z ostravských lagun na hospodaření společnosti neměla vůbec žádný vliv.
—–
Čížkovická cementárna pomalu spaluje tuny Geobalu, které jsou dočasně uskladněny na litvínovské skládce Celio. Média v souvislosti s likvidací kalů z ropných lagun Ostramo v Ústeckém kraji tak v podstatě nemají o čem psát. Přestože je prozatím relativní klid i přímo na Ostravsku, kde v lagunách čeká odtěžení dalších desítek tisíc tun ropných zbytků, situace se jistě změní. Sanace lagun Ostramo se dřív nebo později bude muset pohnout kupředu a to bude znamenat jednak investice veřejných financí, tak hlavně a především vyřešení otázky „kam s tím?“.
Pro Asociaci ALERTA zpracoval Josef Strašlipka
(autor je sympatizantem Asociace ALERTA)
