Přinášíme březnové shrnutí medializovaných událostí kolem sanace ostravských ropných lagun a likvidace vzniklého odpadu v Ústeckém kraji.… → →→ Ve středu 7. března Litoměřický deník znovu upozorňuje na fakt[1], že firma Geosan Group aktuálně neumí zajistit odbyt pro dalších 100 tisíc tun kalů. Navíc je nemá momentálně ani kde skladovat, když radní Moravskoslezského kraje zamítli žádost o skladování přímo v areálu Ostramo.
Případnému převozu na litvínovskou skládku Celio „brání“ nutnost další změny Integrovaného povolení a deklarovaný nezájem cementárny Lafarge o další „palivo“ Geobal. Navíc litvínovská radnice podmiňuje další případné nevážení kalů projednáním Integrovaného povolení pro Celio v režimu podstatné změny. Dále Deník opět upozorňuje na rozpory v prohlášeních Krajského úřadu o kontrolách uskladněného Geobalu, kdy v říjnu 2011 tvrdil Ústecký kraj, že kontroly budou probíhat jednou měsíčně, ale v tiskovém prohlášení z letošního února už mluví o kontrolách 4x ročně.
8. března vydává obsáhlou tiskovou[2] zprávu společnost Lafarge Cement a.s., kterou potvrzuje blížící se spalování Geobalu 4. Zpráva hovoří o tom, že i když „cementárna není spalovna“, je schopna spalovat a spaluje odpady různého druhu a podle svých slov bezpečně. Přesto o Geobalu Lafarge stále mluví jako o palivu. Samozřejmě cementárna znovu odkazuje na spalovací zkoušku z listopadu a znovu „vysvětluje“, že upravené emisní limity, které výjimkou obdržela prostřednictvím Integrovaných povolení od Krajského úřadu, nemají nic společného s Geobalem (!!!). Přes veškerá ujištění o nezávadnosti využití 110 tisíc tun Geobalu uložených na litvínovské skládce jako paliva pro cementárnu v Čížkovicích, „navýšení množství dodávek paliva Geobal 4 nad těchto 110 tisíc tun vedení cementárny odmítlo,“ uvádí se v tiskové zprávě. Zde se nabízí otázka, že pokud je tedy využití Geobalu bezpečné a pro Lafarge jistě výhodné především ekonomicky, proč tedy odmítá další materiál, který v ostravských lagunách zůstává. Nemůže to souviset s nutností projednání Integrovaného povolení pro skládku Celio a následné možnosti zahájení řízení o Integrovaném povolení pro samotnou firmu Lafarge?
Na výše uvedenou tiskovou zprávu reagovaly zpravodajské servery ČTK [3] a iDnes[4] hned 9. března a přinesly zprávu o zahájení spalování Geobalu v nejbližších dnech. Ve svých článcích shrnuly postoje a výše zmíněné informace a doplnily je vyjádřeními odpůrců likvidace kalů na Ústecku, především představitelů sdružení Občané proti kalům. Ti slibují, že spalování budou sledovat a také že připravují kampaň, která má „poděkovat“ politikům za „umožnění“ dýchat pálené jedy z lagun Ostramo. Zmíněny byly i možnosti radikálnějších protestů třeba formou blokád, protože kauza Geobal vadí i dalším sdružením, organizacím i jednotlivcům, kteří by mohli sáhnout právě i k ostřejším protestním akcím.
V pondělí 12. března dopoledne informovala Česká televize[5] o zahájení navážení Geobalu 4 z litvínovské skládky Celio do čížkovické cementárny Lafarge. Představitelé cementárny konkrétní začátek spalování nesdělili (spalovat se nakonec začalo pravděpodobně ještě v pondělí). Petice s deseti tisíci podpisy, řada odvolání a podnětů ani hrozící či už podané žaloby nezabránily spalování ostravských odpadů na Ústecku. Úzká skupina podnikatelských subjektů za podpory úřadů a politiků prosadila svou. A stále není jasné, jestli se v Čížkovicích začíná spalovat palivo nebo nebezpečný odpad!
12. března vydala jako reakci na zahájení spalování Geobalu tiskové prohlášení[6] občanská iniciativa Občané proti kalům. Napadá v něm propojení podnikatelských elit s politiky a dodává výčet kroků, které iniciativa podnikla a připravuje k dosažení svého cíle, tedy zabránění spalování ostravských kalů v Čížkovicích. Mezi těmito kroky jsou zmíněny připravované žaloby na Krajský úřad i regionální průmyslové znečišťovatele a dále snaha o vlastní monitoring znečišťování životního prostředí a zveřejňování získaných informací.
Krajský úřad Ústeckého kraje vydal v úterý 13. března tiskovou zprávu[7] (a kterou přebírá většina zpravodajských serverů), ve které informuje o kontrole, jež v čížkovické cementárně v souvislosti se zahájením spalování Geobalu provedli úředníci z odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu. „Dosažené hodnoty jsou plně v souladu s emisními limity v platném integrovaném povolení vydaném ve shodě s evropskou legislativou. Nakonec došlo i na porovnání analýz, které má cementárna k dispozici od dodavatele geobalu i z vlastních rozborů. Výsledky splňují kvalitativní požadavky uvedenými ve schváleném provozním řádu,“ píše se v mimo jiné v tiskové zprávě. Výsledek kontroly nepřinesl žádné překvapení a jak je u prohlášení Krajského úřadu ke kauze Geobal zvykem, text spíše připomíná materiál z PR oddělení cementárny Lafarge.
Ve středu 14. března se k zahájení spalování Geobalu v Čížkovicích vyjádřili[8] také Greenpeace. Tato organizace patří k hlavním kritikům nejen přenesení likvidace kalů z Ostravska na Ústecko, ale především jejich spalování a požaduje využití jiných technologií při likvidaci této ekologické zátěže. „Zapojili jsme se proto v této věci do komunikace s odpovědnými úřady: nejprve jsme podali odvolání proti rozhodnutí kraje a následně i žalobu na ministerstvo životního prostředí,“ píše se v prohlášení Greenpeace. A pokračují: „Likvidace kalů má mnoho vážných nedostatků od začátku: velmi podezřelá je už klasifikace kalů jako paliva, nikoli jako nebezpečného odpadu, za jaký jej označili v Polsku. Dochází navíc k odchylkám od původně schválené technologie. Například zneutralizované kaly, které se mají pálit v Čížkovicích, jsou oproti původnímu projektu nehomogenizované (nepromíchané), a z toho důvodu může každý vagón odpadu obsahovat jiné látky. Každá várka, která se bude pálit, tak může produkovat jiné škodliviny, což neodhalí žádná spalovací zkouška.“
Další tiskovou zprávu[9] vydal Krajský úřad Ústeckého kraje 14. března. Informuje v ní o kontrole a odběru vzorků uskladněného Geobalu na litvínovské skládce Celio a také vlastně sděluje, že výběrové řízení na akreditovanou laboratoř vyhrála chrudimská firma Bioanalytika CZ s.r.o. Výsledky rozborů ze středeční kontroly budou laboratoří dodány do 20 dnů. Kontrola a odběr vzorků se pravděpodobně netýkala pouze Geobalu a byla kontrolována skládka celkově.
14. března publikovala iniciativa Občané proti kalům dopis[10] Advokátní kanceláře Šubrtová a partneři adresovaný řediteli cementárny Lafarge Cement a.s., ve kterém vedení cementárny upozorňuje na právní důsledky „spalování toxických odpadních kalů z ostravských lagun Ostramo“ a to mimo jiné i přes to, zda při svém provozu dodržela cementárna všechny platné právní předpisy, protože cementárna jako provozovatel je odpovědná za tzv. škodu způsobenou provozní činností.
Čížkovice 14. března 2012 v 16:56 hodin – pálení kalů začalo.[11]
Agentura Mediafax přinesla v pátek 16. března vyjádření[12] předáka podnikových odborů společnosti Lafarge Josefa Červeného, který vyslovil podporu postupu vedení firmy při spalování Geobalu. Odbory jsou přesvědčeny o bezpečnosti provozu. „ I v našem zájmu je zdraví téměř 180 zaměstnanců, u nichž nevybíravé útoky médií vzbuzují obavy o zaměstnání a tím i budoucnost jejich rodin,“ zdůraznil Červený. Vyjádření, které bylo publikováno na webu společnosti Lafarge, nicméně ubírá na věrohodnosti fakt, že jako důkaz o bezpečnosti provozu uvádí odborový předák krajskou kontrolu, která se v týdnu v Lafarge uskutečnila a nezjistila žádné nedostatky. S ohledem na vyjádření Greenpeace o rozdílnosti jednotlivých várek a také na navýšené emisní limity, jsou podobné odkazy na takové kontroly a jejich výsledky nerelevantní.
V pondělí 19. března sdružení Občané proti kalům oznámilo prostřednictvím svých webových stránek www.protikalum.cz, že připravuje další veřejnou protestní akci, zatím v neupřesněném termínu. „Jelikož cementárna Lafarge v Čížkovicích nerespektuje vůli občanů oblasti Litoměřicka, vyjádřenou mimo jiné i zastupitelstvy měst Litoměřice a Lovosice, dále pak podpisem více, než 10 000 občanů pod petici odsuzující navážení a spalování nebezpečného odpadu – ostravských kalů v Ústeckém kraji, připravujeme protestní pochod k cementárně v Čížkovicích. Protestní pochod bude vyjádřením nesouhlasu občanů se započetím spalování kalů v cementárně a výzvou k jeho okamžitému ukončení,“ zdůvodňuje sdružení chystaný Pochod proti spalování nebezpečného odpadu.
19. března publikoval Litoměřický deník článek[13] o protestech proti praktikám společnosti Lafarge Cement i jinde ve světě. Lidé proti cementárně protestovali a protestují třeba ve Skotsku, Kanadě, USA, Indii nebo Slovinsku. „Lafarge si totiž proti sobě vždy poštvala obyvatele, kteří musí žít v okolí fabriky. Kritizují a protestují proti pálení toxických odpadů a upozorňují na znečišťování ovzduší. Rovněž se lidé bojí toho, co na Litoměřicku – vypouštění dioxinů, di-furanů a dalších karcinogenních látek,“ píše se mimo jiné v článku.
V souvislosti se začátkem spalování Geobalu v Čížkovicích se o kauzu začínají „zajímat“ někteří politici. 20. března informuje Litoměřický deník[14] o návštěvě litoměřického radního Hassana Meziana v Lafarge Cement v rámci dnů otevřených dveří. Pan radní vyjádřil radost nad rozhodnutím cementárny nespalovat další kaly, které jsou aktuálně ještě na Ostravsku. Po té využil již zmíněného prohlášení podnikových odborů a projevil obavu o budoucnost zaměstnanců firmy. „Byl jsem ujištěn, že trendy podniku směřují k co největšímu snižování vypouštění jakýchkoliv látek do okolí, včetně jejich měření. Ke všem znečišťovatelům se ale musí přistupovat stejně. Důležitý je pro mě i osud 180 zaměstnanců, kteří pracují v cementárně,“ konstatoval Mezian.
23. března informoval Mostecký deník[15] o zasedání Hospodářské a sociální rady Ústeckého kraje, na kterou byl pozván také ředitel čížkovické cementárny Ivan Mareš, který měl radu ujistit o bezpečnosti spalování Geobalu. Šéf Lafarge zároveň na zasedání organizace sdružující soukromé i veřejné subjekty včetně měst a obcí hledal podporu a žádal o „pomoc s šířením osvěty“. Ke spalování Geobalu má „Mareš pádný argument, který zatím úřady nedokáží zpochybnit: cementárna dodržuje emisní limity. I proto si Mareš mohl dovolit propagovat dny otevřených dveří v cementárně. Podle něj kolem kalů vládne zbytečná hysterie. Kritizoval za ni i novináře,“ hodnotí Deník jeho vystoupení.
Poslední březnové pondělí ohlásilo sdružení Občané proti kalům termín Pochodu proti spalování nebezpečného odpadu, který se uskuteční v Čížkovicích v sobotu 21. dubna 2012 od 10 hodin. Bližší a podrobnější informace bude sdružení průběžně zveřejňovat na svých stránkách www.protikalum.cz.
Litoměřický deník informuje 28. března[16] o dalším „šíření osvěty“ společnosti Lafarge navazující na vystoupení ředitele cementárny na zasedání Hospodářské a sociální rady, tentokrát formou sponzorských příspěvků vybraným obcím z regionu.
Pokutou pro společnost Geosan Group za pochybení při sanaci lagun po bývalé chemičce Ostramo v Ostravě se bude zabývat odvolací orgán ministerstva životního prostředí. ČTK to 27. března[17] řekla mluvčí České inspekce životního prostředí (ČIŽP) Ivana Awwadová.
V souvislosti s projednáváním návrhu zákona o ochraně ovzduší a s ním spojenými „poplatky za znečišťování“ přinesl 28. března Litoměřický deník souhrn[18] těchto poplatků za rok 2011 v Ústeckém kraji. Tyto poplatky na Ústecku vloni činily 125 555 600 Kč. Mezi znečišťovatele patří také cementárna Lafarge v Čížkovicích, která platí za vypouštění TZL, SO2, NOx, HCl, HF, Cd, Tl, Hg, Sb, As, Pb, Cr, Co, Cu, Mn, Ni, V, dioxinů, furanů, TOC, VOC – jak uvedl na dotaz Deníku krajský úřad.
Na webu sdružení Občané proti kalům byla 28. března uveřejněna odpověď ředitele cementárny Lafarge na výše zmíněný dopis advokátní kanceláře. Ředitel cementárny ing. Ivan Mareš v něm odmítá jakoukoliv odpovědnost společnosti Lafarge za znečišťování životního prostředí a způsobované ohrožení zdraví obyvatel v přilehlé oblasti!
30. března Litoměřický deník přinesl zprávu[19] o tom, že zastupitelstvo Lovosic odmítlo sponzorský dar ve výši 250 tisíc od cementárny Lafarge. Podle uveřejněných citací však motivací k odmítnutí sponzorského příspěvku byla spíše samotná částka, která se zastupitelům zdála nízká. „Nepřijmout. Ta částka je podřadná. Měli bychom ukázat, že na žebrácké podpory nečekáme,“ nechal se slyšet jeden z politiků.
V Litoměřickém deníku byl 31. března uveřejněn poměrně rozsáhlý rozhovor[20] s představitelem sdružení Občané proti kalům Liborem Pisklákem. V rozhovoru jsou v podstatě zmíněny veškeré důvody, které vedly k protestům proti spalování ostravských odpadů v Čížkovicích. Od problémů firmy Geosan s uplatněním materiálu z odtěžených lagun, postup Krajského úřadu Ústeckého kraje, navýšené emisní limity cementárny i vyjádření pochyb o skloňované veřejné spalovací zkoušce. Libor Pisklák opět zdůrazňuje propojení politických a ekonomických elit, protože finanční zájmy zúčastněných subjektů a „konspirativní“ přesunutí likvidace kalů na Ústecko jsou víc než zřejmé.
Stále nevím, jestli je Geobal nebezpečný odpad nebo palivo, ale Lafarge začal tento materiál navážet a spalovat. Jistota představitelů skládky Celio, společnosti Lafarge i některých politiků o neškodlivosti tohoto kroku mě však bez jednoznačné odpovědi na to, co se vlastně v Čížkovicích pálí, neuklidňuje.
Pro Asociaci ALERTA zpracoval Josef Strašlipka
(autor je sympatizantem Asociace ALERTA)
