Ve středu 1. února 2012 si hnutí za osvobození zvířat připomíná tragické úmrtí Jill Phipps. Právě v tento den uplynulo 17 let od doby, kdy tato odhodlaná bojovnice a matka jednoho syna skončila pod koly nákladního automobilu převážejícího živá telata. Asociace ALERTA si tuto tragickou událost připomíná několika aktivitami. Jednou z nich je rozvěšování bannerů a plakátů v ulicích Mostu. Druhou je pak promítání Filmu o Jill v litvínovské čajovně Cammellia. Připomeňme si nyní také na našem webu, kdo byla Jill Phipps a proč je důležité na ní nezapomínat.
Jill Phipps se narodila 15. ledna 1964. Už jako malá se zajímala o pomoc zvířatům a během dospívání společně se svou matkou podporovala nejrůznější kampaně a další aktivity. Po té co se stala vegetariánkou, se společně s dalšími členy a členkami rodiny zapojila do aktivit osvobozeneckého hnutí. Později se Jill připojila Lize za osvobození zvířat, což byla skupina přidružená k Animal liberation front.
Jill společně s matkou podporovaly lokální kampaň, která vedla k uzavření místního kožešnictví a kožešinové farmy. V roce 1986 Jill se svou matkou a sestrou zaútočily na továrnu, která podporovala testování mýdel na zvířatech. Skupina byla později dopadena policií. Matka byla odsouzena k šesti měsícům vězení a sestra na osmnáct měsíců. Jill dostala podmíněný trest, protože byla v té době těhotná.
Poté, co se jí narodil syn, Jill trávila mnoho času péčí o něj. Navštěvovala však i nadále demonstrace a příležitostně se podílela na sabotážích honů. V roce 1995 Jill šokoval vývoz živých telat přes letiště v Coventry. V lednu 1995 vyrazila několikrát protestovat proti tomuto krutému transportu, na jehož konci je zbytečná smrt mnoha tvorů.
Tragická smrt pod koly náklaďáku
1. února 1995 byla Jill jednou z 35 demonstrujících na letišti, kde se protestovalo proti vývozu živých telat do Amsterdamu. Protestující skupina kladla pasivní odpor a nenásilně blokovala průjezd aut naložených telaty. Přítomná policie protestu přihlížela a přes to, že před automobily seděli a stáli lidé, tak dala pokyn řidičům, aby pokračovali v odjezdu. Jill zřejmě očekávala, že řidiči budou mít úctu alespoň k lidskému životu, když ho nemají k životům telat. Šeredně se ale mýlila a stálo jí to život. Řidič automobilu se rozjel proti davu blokujících a Jill Phipps skončila pod jeho koly. Těžkým zraněním krátce po této události Jill podlehla.
Smrt Jill vyvolala velkou vlnu pozornosti a solidarity lidí po celém světě. O případ se začala zajímat ve velkém i media. Přátelé Jill Phipps každoročně v Anglii pořádají vzpomínkové pochody a jiné akce. Vzpomínkové akce probíhají i na dalších místech ve světě. Na počest Jill byl také vytvořen web http://www.jillphipps.org.uk a jejím přítelem Johnem Curtinem byl natočen Film o Jill. Johna Curtina inspirovalo desáté výročí smrti Jill a ve filmu vypráví o jejím dětství a mládí, které zůstalo částečně uchováno na páskách z rodinné kamery. Ukazuje, jak se Jill účastnila protestů proti transportům živých zvířat a demonstrací proti kožešinovým farmám. Součástí jsou také rozhovory s její matkou Nancy v době, kdy Jill zemřela a těsně poté, kdy její smrt zdvihla vlnu mezinárodního zájmu.
Následující řádky napsal blízký přítel Jill
“Poprvé jsem Jill potkal v roce 1983-84. Ona a její matka protestovaly v Coventry. Udržoval jsem kontakty s aktivisty za práva zvířat a se sabotéry honů, ale sám jsem se kvůli zdravotním problémům nezapojoval.
Když situace v Coventry začala, říkal jsem si “to ne, to snad ne” a stal jsem se aktivním členem protestů u letiště. Pokoušel jsem se nepropásnout jediný let. Lolleyova letadla odlétala plná telat až osmkrát denně.
Noc před tím, než byla Jill zabita, jsem strávil na letišti po tom, co jsem se vrátil ze čtyřdenního maratónu přesvědčování zbytečných poslanců, aby něco udělali. Bez úspěchu.
Celou noc z 31. ledna jsme probděli v drsném dešti. Naštěstí jsme používali mou kempovací VW dodávku. Mluvíval jsem s Jill o různých věcech, o světě, jeho problémech, prohnilých farmářích a tak. Myslím, že jsme se s Jill shodli na tom, že do této noční můry nechceme přivádět žádné další děti.
1. února jsem potkal Jill kolem třetí hodiny odpoledne na letišti. Mluvili jsme spolu a ukázal jsem jí německého ovčáka, kterého jsem adoptoval. Byla z toho šťastná, přestala kouřit a celkově se zklidnila. Byli jsme odhodláni potopit Barretta Jolleyho. Když jsme zjistili, že přijíždějí další kamiony, okamžitě se kolem semkli policajti (bylo jich tam ve službě 90).
Měli jsme v úmyslu zpomalit náklaďáky zátarasy z našich těl. Poslední konverzace, kterou jsem měl s Jill byla, že se pokusíme zdržet náklaďáky, jak jen to půjde, pak pojedeme domů, dáme si čaj a potom se vrátíme na letiště.
Poslední moment, kde jsem viděl Jill, bylo, když jsem se pověsil na zrcátko jednoho z tracků. Policie mě odtáhla a odvedla mě i další k hlavní skupině. Bylo to půl hodiny předtím, než jsem se dozvěděl, že byla Jill zabita.”
…………………………………………….
zdroje:
http://www.animalliberationfront.com/
