Emisní limity nejsou zárukou bezpečnosti!

22.11. 2011 jsme na našem webu zveřejnili text s názvem „Bezpečná likvidace odpadu nebo špinavý byznys?“ Část textu se zabývala tím, že tzv. emisní limity, které musí dodržovat čížkovická cementárna, nepovažujeme za záruku bezpečnosti provozu. Argumentem se pro nás stalo přesvědčení, že legislativa a emisní limity jsou často „šity na zakázku“ podnikatelských subjektů tak, aby nebrzdily jejich expanzi a hromadění zisků.   

Uběhlo jen několik dnů od zveřejnění našeho textu a v mediích se začaly šířit zprávy o tom, že cementárna v Čížkovicích má povoleny vyšší emise pro TOC, což je označení pro celkový organický uhlík, a pro SO2, neboli oxid siřičitý. S odkazem na vyjádření bývalého ředitele cementárny Deník říká, že cementárna Lafarge by nesplňovala emisní limity, pokud by cementárně Krajský úřad Ústeckého kraje „nepomohl“.

V Litoměřickém deníku se uvádí: „Emisní limit podle platné legislativy určuje, že při spoluspalování odpadů lze vypouštět do vzduchu maximálně 50 mg/m3 SO2 a 10 mg/m3 TOC. Lafarge má ale odborem životního prostředí krajského úřadu Ústeckého kraje stanovený emisní limit u SO2 400 mg/m3 a u TOC 50 mg/m3.“ (…) To, že by Lafarge nesplňovala emisní limity, pokud by ji Krajský úřad Ústeckého kraje „nepomohl“, dokazuje vyjádření bývalého ředitele cementárny Jana Votavy, který je nyní koordinátorem speciální spalovací zkoušky.“

Podle Litoměřického deníku vyšší emisní limity oproti konkurenci ale nejsou jedinou „výhodou“, kterou od krajského úřadu Lafarge získalo. Z integrovaného povolení vyplývá, že odbor životního prostředí a zemědělství 17. ledna 2005 vydal Rozhodnutí o upuštění od kontinuálního měření emisí HCl, HF a vlhkosti.

Jsou-li tvrzení uvedená v Litoměřickém deníku pravdivá, pak je evidentní, že jde o konkrétní příklad toho, o čem jsme mluvili. Emisní limity mohou na objednávku firem být upravovány v jejich prospěch a v neprospěch obyvatelstva či životního prostředí. Nepředstavují tedy skutečnou záruku bezpečnosti provozu.

Je proto otázkou, zda se necháme ukolébat pohádkou o tom, že provoz čížkovické cementárny je bezpečný, nebo budeme zdůrazňovat pochybnost spalovacích zkoušek a legitimitu nastavených emisních limitů.

This entry was posted in EKOLOGIE. Bookmark the permalink.