Téma hrozící likvidace Horního Jiřetína a Černic je stále aktuální. Mnozí obyvatelé a obyvatelky dotčených oblastí jenž likvidaci obcí kvůli těžbě uhlí odmítají, v loňských volbách volili politiky, kteří tehdy s další těžbou nesouhlasili. Naivně tak podlehli klamu, že tento krok jim garantuje setrvání uhlí a obcí na dosavadním místě. 
Vystřízlivění však přišlo celkem brzy! Vedení Ústeckého kraje totiž nedávno navrhlo ministerstvu průmyslu, aby prolomilo tzv. těžební limity, což by mimo jiné znamenalo i likvidaci Horního Jiřetína a Černic. Kam se poděli sliby, kterými politici v období voleb lákali lidi k volebním urnám? Sliby o tom, že nedopustí pokračování těžby se rozplynuli jak pára nad hrncem a obyčejným lidem opět zbyla jen naštvanost a strach z budoucnosti.
Kolikrát ještě musí podobnou zkušenost lidé získat, aby nadobro odhodili iluzorní víru v to, že volby a zastupitelská demokracie mohou být garantem sociální spravedlnosti a prosazováním vůle lidu? Kolikrát se ještě lidé musí setkat s tím, že jim politici v předvolebním období ochotně naslouchají, aby jim v následujícím období bezohledně podráželi nohy?
Doufejme v to, že lidé konečně pochopí, že když politici jednají v rozporu našimi zájmy, tak není řešením volba opozičních politiků! Všichni politici a jejich strany jsou součást stejného systému – systému hierarchie, autoritářství a nadvlády člověka nad člověkem. Právě v tomto systému je potřeba hledat příčinu našich problémů. Jít k volbám a volit opoziční kandidáty je mnohokrát prošlapaná slepá ulice. Neprošlapávejme jí znovu! Neopakujme stejné chyby minulosti a přestaňme být loutkami v rukou politiků!
Místo k volebním urnám pojďme do ulic!
