Protest proti rasismu a sociálnímu vyloučení: reportáž

V sobotu 1.10.2011 asociace ALERTA společně s Iniciativou NE rasismu (INR) a s pražskou skupinou Skutečná demokracie teď (SDT) pořádala na Palackého náměstí v Praze protest proti rasismu a sociálnímu vyloučení. Akce začala krátce po 13té hodině. Na náměstí se postupně sešlo kolem 80 lidí, pro které byl připraven stánek s různými tiskovinami i benefičními materiály a také slušná zásoba transparentů a piket s protirasistickými hesly.  

V průběhu akce bylo přečteno několik projevů a také byl poskytnut prostor pro vyjádření přítomných. Této možnosti využilo několik lidí, co vyjádřilo celkem zajímavé postoje. Výjimku tvořil jen mladík, který projevil své rasistické názory. Několik řečníků na ně však rázně zareagovalo a rasista brzy pochopil, že jeho postoje jsou pro účastníky a účastnice shromáždění neakceptovatelné. Rozlobený rasista se pak se svou partou přesunul na shromáždění nespokojených občanů z Varnsdorfu.

Vansdorfští se na Palackého náměstí začali scházet kolem 15té hodiny a společnost jim dělalo i několik neonacistů a neonacistek z okruhu DSSS. Nakonec se zde sešlo něco málo přes 100 protiromsky naladěných lidí. Mezi prvními řečníky vystoupil Petr Kotáb z DSSS, následoval projev podvodníka Lukáše Kohouta a několika dalších řečníků. Je zajímavé, že organizátoři shromáždění v mediích odmítali spojitost akce s DSSS a krajní pravicí, a přitom dali prostor místopředsedovi DSSS. Za zmínku také stojí fakt, že na shromáždění, na kterém se plamenně řečnilo o problematice růstu zločinnosti, byl dán prostor známému podvodníkovi Kohoutovi, který již byl několikrát usvědčen ze zločinného jednání.

Evidentně samotní účastníci a účastnice shromáždění sami/-y neví, co chtějí. Jejich frustrace a zoufalost, je navíc vede ke spolupráci s rasistickými populisty, exhibicionisty, zloději a podvodníky.

Slovní přestřelka

Během protestů na Palackého náměstí došlo jen na slovní přestřelku mezi oběma shromážděními. Tato přestřelka pak pokračovala i před úřadem vlády, kam se vydal dav varnsdorfských se svým neonacistickým přívěškem.

Naše shromáždění se tam přesunulo se značným předstihem a muselo se vypořádat s nesmyslnými policejními manévry. Na celé situaci bylo velmi zarážející, že rasistické shromáždění nejen nesplnilo oznamovací povinnost, ale také křížilo trasu řádně oznámeného protirasitického pochodu. Je vidět, že dvojí metr policie funguje dokonale. Věci, za které jsou antifašisté rozháněni za pomoci rozbušek a jízdní policie, jsou davu rasistů tou samou policií umožněny. Samozřejmě si nedělám iluze o tom, že by policie mohla sloužit našim zájmům. I tento příklad mě v tom utvrzuje!

Po slovní přestřelce před úřadem vlády se obě shromáždění rozpustila a každý se vydal svým směrem. Věřím, že účastníci protirasistického shromáždění, stejně jako já, odcházeli s dobrými pocity. Po delší době se nám totiž podařilo přímo v ulicích adekvátně reagovat na projevy otevřeného rasismu. I přes to, že nás v ulicích bylo jen několik desítek, tak to vnímám jako úspěch. V antifašistických a protirasistických kruzích totiž poslední dobou dominuje trend založený na ustupování od podpory veřejných akcí. Sobotní akci proto vnímám jako vítanou snahu jak tento nesmyslný trend opustit. Doufejme, že příště nás bude v ulicích ještě více a budeme schopni/-é reagovat nejen v Praze, ale i všude jinde, kde se agresivní rasisté a militantní neonacisté snaží útočit na lidskou důstojnost a ohrožovat životy.

zpracoval: L.B.

………………………………………

asociace ALERTA na akci měla dva projevy. Jejich obsah je na následujících řádcích:

PRVNÍ PROJEV:

Za několik hodin by na tomto místě mělo proběhnout shromáždění. Není žádným tajemstvím, že se ho mají zúčastnit i známí rasisté a rasistky z Varnsdorfu a jiných částí Česka. Ano, ti samí lidé, kteří již několik týdnů rozdmýchávají protiromské nálady v severních Čechách a organizují útoky na ubytovny plné dětí a jejich rodičů. Odmítáme mlčet, zatímco tito lidé chtějí šířit rasismus, nenávist a atmosféru strachu v ulicích! Právě proto jsme zde a aby zaznělo naše kolektivní NE RASISMU- NE SOCIÁLNÍMU VYLOUČENÍ !

Nechceme zlehčovat situaci ve Varnsdorfu, Rumburku, Novém Boru či kdekoliv jinde a víme o problémech, které se zde hromadí. Chceme však poukázat na jejich sociální, politické a ekonomické příčiny. Rasismus a sociální vyloučení je výraznou součástí těchto příčin! Obojí totiž vede k fenoménu chudoby, frustrace, nezaměstnanosti, nedostatku vzdělání. Jsou to právě tyto hodnoty, které se pak stávají živnou půdou pro růst zločinnosti a patologických jevů narušujících stabilitu společnosti. Není vůbec překvapující, že celé skupiny lidí, které byly odsunuty na společenské dno a byli jim zapovězeny možnosti, jak se postavit na vlastní nohy, se pak uchylují k organizovanému zločinu, podpoře gangových struktur, drogové scény, závislosti na automatech nebo uvíznou v pasti zadluženosti u lichvářů.

Samozřejmě netvrdíme, že uchylovat se k takovým činnostem je v pořádku. Pouze naznačujeme, že je potřeba změnit společenské klima a struktury, které takové činnosti podporují v rozvoji. Není to totiž příslušnost k určitému etniku, co určuje způsob jednání a uvažování jedince. Lidské jednání je značně formováno sociálním prostředím a životními podmínkami. Chceme-li změnit jednání lidí k lepšímu, tak se snažme změnit sociální prostředí a životní podmínky tak, aby nebyly celé skupiny lidí sociálně vyloučené, bez vzdělání a pod tlakem diskriminace či předsudků.

Lidé volají po řešení a mnozí po řešení rychlém. V takové případě je nutné být k sobě upřímní a přiznat si, že v otázkách komplikovaných problémů neexistuje něco jako rychlé řešení. Ti, co tvrdí opak, buď záměrně lžou a maskují tím postranní úmysly, nebo za rychlá řešení považují to, co před nimi masoví vrazi a váleční zločinci nazvali řešení konečné.

Ano, také si přejeme zlepšení situace. Nevěříme však pohádkám o existenci rychlých řešení problémů, které vznikají během dlouhodobého procesu. Nelze přes noc změnit něco, co narůstalo do ohromných rozměrů po dlouhé roky. Uvědomění si této skutečnosti je zásadní bod, od něhož se můžeme odpíchnout dále.

Místo populistických řečí o rychlých řešeních, je potřeba se zaměřit na systematickou a dlouhodobou činnost s vědomím toho, že výrazné změny se sice nedostaví hned, ale zato půjde o změny pozitivní a dlouhodobě udržitelné. Naše činnost musí sledovat jasné cíle – odstranění sociální nerovnosti, vyloučení a nadvlády úzkých elit, zpochybňování rasistických předsudků a diskriminace, podporu vzdělanosti a vytváření lepších podmínek pro ty ,co dnes živoří na sociálním dně nebo k němu míří. Dosáhneme-li těchto dílčích cílů, pak je myslitelné i zlepšení situace na šluknovsku a na jiných problémových místech.

DRUHÝ PROJEV:

Předchozí projev asociace Alerta se pokusil nastínit souvislosti mezi rasismem, sociálním vyloučením a nežádoucími jevy ve společnosti. Nyní se ale nabízí otázka, jak účinně bojovat proti agresi rasistů a rasistek a těch, co si neuvědomují, že prohlubování sociálního vyloučení problémy neřeší, ale jen prohlubuje.

Zatímco v Českých ulicích pochodují davy útočící na ubytovny plné romských dětí, připisující zodpovědnost za činy jednotlivců celým etnikům, tak v těch samých ulicích je antifašistické prázdno. Vystrašené ticho zcela převládá v té části společnosti, která sice nesouhlasí s tím, co vidí, ale není odhodlaná přistoupit k aktivní obraně. Tento stav je potřeba změnit a to, že jsme se zde dnes sešli, je dobrý začátek.

Je potřeba se konečně z internetového prostoru přesunout tam, kde problémy reálně existují a ohrožují lidi! Jinými slovy, je potřeba být vidět v ulicích, kde rasisté pořádají pogromy a šíří strach. V ulicích, kde neonacistické hnutí zneužívá problémů druhých k manipulativní podpoře své zvrácené ideologie. V ulicích, kde politici slibují nemožné a popuzují jedny neprivilegované proti druhým, jen aby nasbírali hlasy ve volbách a upevnili své mocenské postavení.

Ty, kteří šíří atmosféru strachu, rasismus a útlak v ulicích, je potřeba v těch samých ulicích konfrontovat a dát jim najevo, že jejich zvrácenosti nebudou tolerovány. Konfrontací se rozumí vyjádření jasného odporu, při němž není místo pro vyjednávání, dohodu nebo kompromis s utiskovateli. Konfrontace může mít mnoho podob! Od symbolického protestu, přes nenásilnou blokádu pochodů až po fyzickou konfrontaci nejmilitantnějších agresorů ohrožujících lidské životy.

Forma by samozřejmě měla být volena podle okolností dané situace. Historické zkušenosti však ukazují, že je často třeba kombinovat všechny jmenované formy, tak, aby se vzájemně doplňovaly a tvořily pevný celek. Další historické zkušenosti naznačují, že odpor musí být vidět i v jiných oblastech společenského života. Tedy na pracovištích, ve školách, v klubech – všude tam, kde přátelé útlaku rozhazují své sítě.

Další naléhavou otázkou je, kde hledat spojence pro společný boj. Nehledejme je v řadách politických stran, ať už těch parlamentních nebo mimoparlametních. Jejich dělení na levicové a pravicové podle toho, do jaké části politického spektra se řadí, nic nemění na tom, že všechny usilují o koncentraci moci v rukou hrstky a o ovládání širokých lidových mas. Spojence nenajdeme ani mezi represivními složkami státu. Řešením není posilování policejních pravomocí, ale spíše snaha organizovat se na takové úrovni, abychom své vlastní zájmy dokázali prosazovat sami – bez policie a politických stran, bez státu a v opozici proti státu.

Myslet si, že stát bude našim ochráncem před rasisty, fašisty a neonacisty je nejen mylné, ale také značně nebezpečné! Volání po zvyšování policejních pravomocí a přitvrzení represe totiž ve své podstatě není ničím jiným než posilováním fašistických tendencí státu! Pravomocí, které stát jednou získá se dobrovolně nevzdá. Někdy je sice může použít i proti rasistům, s velkou pravděpodobností je však vzápětí rád použije k potlačení stávek nebo jiných sociálních bojů ve kterých utlačovaní vzdorují utlačovatelům aby prosadili své zájmy a práva.

Co z toho všeho tedy vyplývá? Především to, že v boji proti útlaku se můžeme spoléhat jen na vlastní schopnosti a na možnosti kolektivního boje!