Neonacisté a neonacistky útočí – antifašisté a antifašistky mlčí!

17.9.2011 vyšlo sedmé číslo zpravodaje Hlas ulice. Následuje jeden z textů, který uvnitř tohoto čísla najdete + pdf verze ke stažení. ↓ ↓ ↓

Když v květnu 2010 vyšlo první číslo zpravodaje Hlas ulice, psalo se v úvodním článku: “Věříme, že jedním ze smyslů ulic je, aby sloužily jako prostor pro setkávání lidí, k rozkvétání jejich kultury, politiky a k upevňování společenských vazeb”. Týden před tím, než vyšlo aktuální číslo, se však opět ukázalo, že ne vždy jsou v ulicích rozvíjeny takové formy kultury a politiky, jaké bychom si přáli/-y. Někdy se lidé v ulicích setkávají i za účelem šíření atmosféry strachu a nenávisti, budují zde kulturu primitivního rasismu, podporují populistickou a demagogickou politiku a místo upevňování vazeb se v ulicích pokoušejí organizovat pogromy.  

Přesně takové hodnoty dominovaly v sobotu 10. 9. 2011 ulicím tří severočeských měst – Novému Boru, Varnsdorfu a Rumburku. Ve všech třech městech Dělnická strana sociální spravedlnosti (DSSS) organizovala shromáždění, na kterých šířila rasismus, zasévala strach a pokoušela se organizovat pogromy na zdejší romskou komunitu. Takový postup v souvislosti se stranou, která má rasistické a neonacistické kořeny, jistě není překvapující. Avšak zarážející jsou především dvě věci. Za prvé: Militantním neonacistům a neonacistkám se (podobně jako v roce 2008 v Janově!) podařilo získat podporu značné části obyvatelstva měst ve kterých DSSS pořádala shromáždění. Za druhé: Militantní i umírnění antifašisté a antifašistky (podobně jako v roce 2008 v Janově!), až na několik výjimek stáli/-y stranou a nechali/-y neonacistickému hnutí volné pole působnosti.

Evidentně tu tedy vyrostl pořádný problém. Neonacistické hnutí chytlo nový dech a opět se veze na vlně protiromského rasismu, silně rozšířeného v řadách české majority. Naproti tomu antifašisté a antifašistky opakují stejné chyby jako v minulosti. Místo toho, aby na vážnou situaci adekvátním způsobem reagovali/-y, tak váhavě a nesebevědomě přešlapují na místě a někteří/-é se nadále drží kontraproduktivní strategie založené na odmítnutí podporovat veřejné akce. Místo masové mobilizace antifašistických sil jsme svědky toho, jak v ulicích proti několikasethlavému davu agresivních rasistů a rasistek stojí jen hrstka odpůrců a odpůrkyň, mezi kterými se navíc snaží získat vliv stoupenci autoritářské levice, jako jsou sociální demokraté nebo trockisté z Nové antikapitalistické levice (NAL).

Vzhledem k těmto skutečnostem se nelze ubránit otázce, jak je vlastně možné, že jsme se dostali do takového stavu?! Že by snad nebylo koho mobilizovat? Že by chyběly prostředky a zkušenosti? Nikoliv! Domníváme se, že zde chybí spíše ochota některých jedinců a organizací využít veškerého mobilizačního potenciálu, kterým disponují! Jak je například možné, že organizace Antifašistická akce (AFA) se na svém webu vyzdvihuje fakt, že na May-day festival dokáže přimět přijít tisíce lidí, ale když rasisté organizují pokusy o pogromy, tak ta samá organizace nevyužije svého potenciálu k mobilizaci antifašistického odporu v ulicích? Ano, to, že AFA organizuje přednášky významných antifašistických odbojářů je jistě přínosné a smysluplné. Pokud ale ve stejné organizaci je jen hrstka lidí ochotných přistoupit k antifašistickému odporu v ulicích a zbytek k němu “ze strategických důvodů” přistoupit odmítá, pak je těžké se ubránit přesvědčení, že jednání této organizace je značně pokrytecké.

Mnohdy sice nad pokrytectvím některých lidí stačí jen mávnout rukou, povzdechnout si a přestat se jím zabývat. Zvolit takový postup v tomto případě by však bylo značně nebezpečné. Zde jde totiž o závažný problém, který nám může přerůst přes hlavu, pokud jej nezačneme řešit. Problém, o kterém je řeč, je však širší a netýká se jen zmíněné Antifašistické akce (AFA). Ta je zde uvedena jen jako jeden z příkladů organizace, která je součást toho problému. Ten se však týká i některých dalších organizací, skupin či jednotlivců, co stejně jako my považují antifašistickou agendu za součást emancipačního procesu.

Lukáš Borl

Miloš Nedbal

Rudolf Černý

Kristýna Hančilová

Marika Švehlová

Růžena A.

Kryštof R.

Helena H.

Raketka

Olaff A.

Alvin

↓ ↓ ↓

pozn. Text nevyjadřuje stanovisko celé asociace ALERTA, ale pouze lidí, jejichž jména jsou uvedena pod textem! Ostatní členové a členky naší asociace mohou mít na zmiňované téma jiný názor a text tedy v takovém případě není vyjádřením jejich stanoviska!

↓ ↓ ↓

Hlas ulice # 7 je v PDF ke stažení → ZDE: ←