V úterý 21.6.2011 jsem se vydal do Ústí nad Labem podpořit svou účastí promítání Mobilního kina, které organizovali naši ústečtí přátelé. Promítal se film Hlad, který poukazuje vývoj světa směrem k extrémní sociální nerovnosti. Tedy ke stavu, kdy je na jedné straně ohromný luxus a plýtvání a na druhé straně bída, hlad a omezený přístup k prostředkům obživy. Film Hlad přináší detailní a šokující pohled na osudy komunit a konkrétních lidí, kteří se ocitli v pasti současných mezinárodních poměrů.
Film, o kterém je řeč, je opravdu emotivní a nutí k zamyšlení. Pokaždé, když ho shlédnu, tak uvažuji nad tím, jak vše změnit k lepšímu a jak pomoci všem těm lidem, kteří přežívají a trpí na úplném sociálním dnu, na které se nedostali vlastním přičiněním, ale v důsledku stávajících ekenomicko-politických poměrů. Pokaždé, když vidím ty záběry, tak je mi smutno, ale zároveň se utvrzuji v přesvědčení, že je potřeba hledat systémové příčiny problémů, před kterými stojíme. Je potřeba nabourávat stereotypy a mýty, které extrémní chudobu popisují jako důsledek přelidnění, nedostatku prostředků, nepříznivých přírodních podmínek, nebo dokonce selhání jedinců. I přes to, že všechny tyto faktory hrají svou roli, nejsou tou hlavní příčinou. Není to nedostatek prostředků, co tomuto světu chybí. To, co zde chybí, je spravedlnost!
Systematická nerovnost – skutečná příčina chudoby a hladu
Žijeme ve světě uměle vytvořených ekonomických, politických aj. nerovností, které na jedné straně produkují přebytek a plýtvání a na druhé straně nedostatek a strádání. Jak je možné, že jeden má tolik, že není schopen vše upotřebit, a proto s tím plýtvá a druhý nemá ani to nejzákladnější, co potřebuje k důstojnému životu? Jednoduše, protože principy a struktury globálního kapitalismu i parlamentní demokracie takové nerovnosti vytvářejí a podporují jejich prohlubování. Zatím co bohatí ještě více bohatnou, tak chudí ještě více chudnou a je to právě ona neustále chudnoucí chudina, ze které je bohatství ždímáno a přesouváno směrem k privilegovaným elitám.
Jedno je tedy jasné. Struktury, které umožňují úzké elitě hromadit ohromné množství prostředků a moci, zatímco neprivilegovanou většinu připravují o přístup k prostředkům a o kontrolu nad vlastním životem nelze reformovat v sociálně spravedlivé. Takové struktury jsou příčinou chudoby i hladu, proto je nutné se zaměřit na jejich odstranění, nikoliv reformování. Je potřeba hledat rovnostářské alternativy k systému sociální nerovnosti a zbavit moci jedince i instituce, jenž tomuto systému zajišťují existenci.
Je chudoba vzdálena našemu životu?
Film Hlad popisuje situaci v různých částech světa jako je Haity, Brazílie, Afrika či Indie, ale o Česku nepadne ni slovo. Někdo by si proto mohl říct, že problémy, které jsou ve filmu popsány, jsou nám vzdáleny a řešení je pro lidi Česku naprosto nedosažitelné. To je však omyl! To, čím se film zabývá, jsou problémy s globálním, nikoliv pouze lokálním charaktere. Můžeme se s nimi setkat i v Česku. Stačí jen trochu více vnímat své okolí, aby člověk pochopil, že to co se děje na druhém konci světa se již dávno stalo realitou i v prostředí ve kterém žijeme my. Jasně to dokázal i jeden z návštěvníků Mobilního kina v Ústí nad Labem. Na mysli mám starého pána, který žije na ulici a přišel se s námi podívat na film. Neznám sice jeho životní příběh a nevím, jakým způsobem se tento muž dostal na ulici. Co ale vím moc dobře, je to, že na stejných ústeckých ulicích, na kterých přespává, je mnoho prázdných budov, které chátrají bez využití a zájmu oficiálních vlastníků.
Jde tedy přesně o tu sociální nerovnost a nespravedlnost, o které jsem se již zmínil – jeden má tolik, že tím může plýtvat a druhý nemá ani základy potřebné pro důstojné žití. Zatímco jeden vlastní několik budov a některé bez využití nechá chátrat, tak na druhého zbývá jen kartonová krabice, která slouží jako tepelná izolace při spánku na chladné ulici.
A jak z toho ven? Částečné řešení tady a teď může být třeba tzv. squatting. Tedy obsazování nevyužívaných budov těmi, co je potřebují k uspokojení svých potřeb. Squatting je v Česku nelegální aktivita. Na druhou stranu je to ale naprosto legitimní způsob, jak zpochybnit systém sociální nerovnosti a zmírnit jeho negativní dopady. Squatting si proto zaslouží naši pozornost a podporu, bez ohledu na to, jak ho posuzují politické elity, policie či soudy.
Pokud by někoho tématika squattingu zajímala více, pak doporučuji navštívit web http://praha.squat.net/
Několik tipů na závěr
Následuje seznam několika budov, které v Ústí nad Labem a v okolí dlouhodobě bez využití chátrají. Záleží i na nás, zda budou i nadále podléhat rozkladnému procesu a nebudou nikomu sloužit, nebo se stanou domovem, případně kulturně sociálním centrem.
→ Řeháčkova 124/6 k.ú. Předlice, Ústí nad Labem → vlastník je Homeland s.r.o. Dvůr Králové nad Labem
→ Řeháčkova 236/23 k.ú. Předlice, Ústí nad Labem → vlastník Jiří Martinka, Dvůr Králové nad Labem
→ Řeháčkova 163/21 k.ú. Předlice, Ústí nad Labem → vlastník Jaroslav Havlík, Nebužely
→ Prostřední 218 k.ú. Předlice, Ústí nad Labem → vlastník Pavel Joni a Drahomíra Joniová, Ústí nad Labem
→ Boženy Němcové 229/16, 226/14 k.ú. Předlice, Ústí nad Labem →vlastník nezjištěn!
→ Prostřední 140/67 k.ú. Předlice, Ústí nad Labem → vlastník Douša, Doušová, Libouchec
→ Beneše Lounského 106/5 k.ú. Předlice, Ústí nad Labem → vlastník nezjištěn!
→ Školní náměstí 341/7 k.ú. Předlice, Ústí nad Labem → vlastník PANELl CORP s.r.o., Praha
→ Nový svět 161/10 k.ú. Krásné Březno, Ústí nad Labem → vlastník – probíhá změna majitelů
→ Nový Svět 221/8 k.ú. Krásné Březno, Ústí nad Labem → vlastník – probíhá změna majitelů
→ Svádovská 162/4 k.ú. Krásné Březno, Ústí nad Labem → vlastník Zbyněk Kopřiva Mgr., Praha
→ Matiční 192 k.ú. Krásné Březno, Ústí nad Labem → vlastníci Petr a Vladimíra Marhoulovi, Zdeněk Révaj, Lenka Rosická, Ústí nad Labem
→ Pekařská 304/11 k.ú. Krásné Březno, Ústí nad Labem → vlastníci Jan a Božena Holíkovi, Ústí nad Labem
→ Řadové objekty Na Nivách → vlastník Horsky
→ Obj. Bělehradská 1550/20 → vlastník Ospalá Marie
→ Obj. Na Luhách 1525/10 → vlastník fir. CALUMA a.s.
→ Obj. Tovární 130/45 → vlastník město ÚL resp. ÚMO Město
zpracoval: L.B.