8.12.2010 se přes sto tisíc státních zaměstnaců/-kyň zapojilo do celodenní stávky proti snižování mezd a proti vládním reformám. Zavřené byly např. školy, školky ale také třeba divadla či muzea a některé nemocnice a úřady omezily provoz. Řada lidí také protesty podpořila symbolicky na demonstracích po celém Česku.
I přesto, že máme značně kritický pohled na reformistické odbory, které akce organizovali, tak se část z lidí z asociace ALERTA rozhodla podpořit boj pracujících účastí na demonstraci v Praze. Následuje text letáku, který k té příležitosti byl namnožen a rozdáván.
proti reformám a škrtům…
NEKOMPROMISNĚ – KOLEKTIVNĚ – ORGANIZOVANĚ
Jsme skupina pracujících, nezaměstnaných a studujících organizovaných v asociaci ALERTA. Stejně jako mnozí lidé i my pociťujeme negativní dopady reforem a škrtů zaváděných současnou vládou a odmítáme být jen pasivními pozorovateli a pozorovatelkami událostí, které se nás dotýkají. Místo pasivity volíme aktivní odpor ! Nechceme náš hněv dusit v sobě a místo toho jej ventilujeme v rámci kolektivního boje proti politikům, šéfům, státu a otroctví v kapitalismu. Tento leták je stručným nastíněním principů a hodnot, které považujeme za přínosné pro tento boj. Přivítáme jakékoliv snahy diskutovat nad tím co je zde uvedeno nebo ještě lépe snahy spojit se s námi, aby společný boj zvýšil efektivitu a dosáhl požadovaných cílů…
– Jakožto neprivilegovaní jsme všichni na jedné lodi ! – Pro šéfy a politiky však na naší lodi není místo! Jsou to totiž právě oni, kdo se snaží naši loď poslat ke dnu nebo se alespoň dostat ke kormidlu a určovat směr, který pro nás představuje další nejistoty a mizérii a pro ně privilegia, moc a zisky. Nedovolme jim to !
– Jednejme jako nezávislá síla ! To co skutečně potřebujeme není centrální politické vedení, ale vlastní nezávislá iniciativa – pochopení významu vlastních schopností, kterými každý z nás disponuje! Využijme své schopnosti a iniciativu jako stavební materiál při výstavbě sebeorganizace nezávislé na politických stranách, vůdcích a odborech. Usilujme o to, abychom se jako třída neprivilegovaných (námezdně pracujících, studujících a nezaměstnaných) stali autonomní silou – sítí skupin a kolektivů s vlastní nezávislou politikou vycházející zdola a z nehierarchických struktur.
– Získávejme a sdílejme zkušenosti ! Nenechme se nahnat mezi mantinely tvořené státními hranicemi. Za nimi totiž lidé vstupují do bojů podobných těm, ve kterých se angažuje my, tady a teď. Spojme se s těmito lidmi, komunikujme spolu, vyměňujme si informace, inspirujme se jejich zkušenostmi a stávejme se sami inspirací pro druhé. Zpochybňujme při svém úsilí uměle vytvářené státní, národnostní a jiné hranice – dodávejme svému boji mezinárodní charakter a posilme tím jeho efektivitu.
– Nenechme se rozdělit ! Reformy a škrty jsou útokem šéfů a státu jak proti zaměstnancům a zaměstnankyním veřejného i soukromého sektoru, tak proti nezaměstnaným, studujícím a lidem v důchodu. Rány padají na hlavy nás všech a proto se musíme my všichni spojit, aby náš protiúder politiky a šéfy pořádně bolel. Jednota a kolektivní postupy třídy neprivilegovaných zvyšují efektivitu boje a tím i šanci na trvalý úspěch. Naproti tomu nacionalistické štvaní domácích pracujících proti imigrantům, popuzování zaměstnanců jednoho sektoru proti druhému sektoru, zaměstnaných proti nezaměstnaným, vede jen ke štěpení kolektivních sil a rozdmýchávání zbytečných konfliktů uvnitř naší třídy. Šéfové a politici v takovém případě mohou s klidem sledovat jak se díky tomu upevňuje jejich moc a třídní panství.
– Propojujme jednotlivé boje ! Ať už jde o boje pracujících ve veřejném či soukromém sektoru, boj nájemníků a nájemnic, boj nezaměstnaných či studujících, tak je potřeba tyto jednotlivé boje propojovat pevnými vazbami a toto propojení vnímat jako prvek zvyšující šanci na úspěch. Bitvy odehrávající se na pracovištích, ve školách, v sousedstvích či na ulicích jsou součást jednoho celku a jako takové by neměly probíhat v izolaci!
– Stát není společnost, ale parazit na jejím těle ! Pamatujme, že my nejsme stát – jsme společenská třída, které stát dominuje a nad kterou zachovává panství třídy privilegovaných – úzké elity v jejíchž rukou se koncentruje politická a ekonomická moc. Právě tato elita tvoří instituci, kterou nazýváme stát a právě ona je společně se šéfy zodpovědná za stav ekonomiky a za státní dluh. Nenechme si vnutit pocit viny za údajnou spoluzodpovědnost za státní dluh. Státní dluh je dluhem státu, nikoliv dluhem naším. Ať jej vyřeší on a my mu nedovolme, aby nás jeho „řešení“ uvrhlo do ještě větších nejistot, chudoby a mizérie.
– Od symbolického protestu, k účinnému odporu ! Na časově omezené stávky i protestní shromáždění politici a šéfové reagují pohrdáním a výsměchem. Není se však čemu divit! Necítí totiž reálné ohrožení jejich privilegovaného postavení a zisků, které z nás ždímají. Je na čase náš boj přitvrdit, tak aby náš hněv skutečně pocítili. Naše práce je to, co vytváří jejich zisky a právě její zastavení může tvorbu zisků a moci narušit. Přejít k časově neomezené generální stávce tedy pro nás může být strategicky výhodné. Efektivitu boje lze zvýšit také blokádami státních úřadů či okupacemi univerzit. Pracoviště, ulice, úřady, univerzity – to vše jsou bitevní pole, kde je nutné přistupovat k nekompromisnímu boji za svobodu, sociální spravedlnost a důstojný život !!!
asociace ALERTA – 8.12.2010