Následuje výňatek z Manifestu libertinského komunismu, který napsal v roce 1953 Georges Fontenis pro francouzskou Federaci libertinských komunistů (FCL).Text považujeme za velmi podmětný, avšak s jistými nedostatky hodnými kritiky. Ty nyní sice rozvádět nebudeme, ale rozhodně chceme všem doporučit přečtení celého textu. Je ke stažení na www.proletarchiv.yolasite.com/
***
Problematika programu
Jelikož je anarchismus sociální doktrínou, dává o sobě vědět prostřednictvím souboru analýz a návrhů, které určují cíle a úkoly, jinými slovy prostřednictvím programu. A je to tento program, co tvoří společnou platformu pro všechny militanty v anarchistické organizaci. Bez této platformy by v ní byla spolupráce možná pouze na základě vágních a zmatených tužeb a neexistovala by v ní žádná skutečná názorová jednota. Nešlo by pak o nic jiného, než o shromáždění různých a dokonce i protichůdných myšlenek pod jedním názvem.
Vyvstává jedna otázka: nemohl by tento program být syntézou, která by brala v úvahu to, co mají všichni lidé, kteří se hlásí ke stejnému ideálu společné? To by znamenalo usilovat o umělou jednotu, v níž byste se většinu času zabývali nedůležitými věcmi, abyste se vyhli konfliktům. Našli byste sice společnou avšak téměř prázdnou platformu. Tento experiment se už zkoušel tolikrát a ze “syntézy” – svazy, koalice, aliance a dohody – vždy vznikala pouze neefektivnost a rychlá cesta zpět ke konfliktu – jelikož realita nastolovala problémy, na které každý nabízel jiné či protichůdné řešení, objevily se znovu staré bitvy a jasně se ukázala prázdnota a neužitečnost společného pseudoprogramu, který nemohl být ničím jiným než odmítnutím něco dělat…(…)
pozn. Celý text stahuj ZDE/