Co je špatného na výškové budově v Olomouci?

Již několikrát jsme nedávno na našem webu informovali o situaci kolem kotroverzní výškové budovy, která by měla vyrůst v historické části města Olomouc. Nyní přinášíme další informace, které v několika bodech rozebírají v čem je záměr špatný a neakceptovatelný. Za textem následuje také tématický zpravodaj pojmenovaný Morávkovo právo. Své reakce na obsah zpravodaje můžete zaslat přímo redakci na udedený e-mail.

Co je špatného na další výškové budově v Olomouci?

1) Výšková budova je protlačovaná napříč nesouhlasu odborné i laické veřejnosti. S budovou nesouhlasí místní občanská sdružení, Ministerstvo kultury, Národní památkový ústav, olomoučtí architekti a významná část olomouckých obyvatel. Zástupci Magistrátu města Olomouc se vyhýbají diskusi s veřejností, ze které by vzešlo na developerovi nezávislé rozhodnutí. Primátor v minulosti sliboval vyslyšet přání veřejnosti zastavit výstavbu dalších výškových budov, ale napříč tomu podporuje současný návrh a vyhýbá se veřejné diskusi1.

Developer se snaží prosadit projekt v rychlosti, protože od poloviny příštího roku by měl začít platit nový územní plán, ve kterém se na žádost Ministerstva kultury další výškové budovy v Olomouci zamítají2.

Developer používá ofenzivní mediální strategie k vytváření dojmu jednoznačné prospěšnosti a veřejného souhlasu s další výškovou budovou. Navíc díky personálnímu propojení panuje důvodné podezření z ovlivňování olomouckých médií (Radniční listy a Olomoucký deník) developerem, pro kterého pracují lidé z PR agentury Strategic Consulting3.

2) Další výšková budova výrazně poškozuje architektonický ráz a panorama města. Stavět výškové budovy v rovinaté krajině historické Olomouce a v ochranné zóně městské památkové rezervace může poškodit památkovou hodnotu a výhled na siluetu města. Jedná se již o třetí mrakodrap v blízkosti historického centra, kterým se vizuální znečištění siluety města neúměrně navyšuje. Navrhovaný mrakodrap určený k rezidenčnímu bydlení by měl mít 75 metrů, čímž by spolu s radnicí obsadil druhé a třetí místo ve výšce (nejvyšší budovou je Dóm sv. Václava)4.

Takovýto zásah do siluety města lze považovat za komodifikaci veřejného prostoru, protože budova má jednoznačný privátní charakter. Horizont města by byl ovlivněn čistě komerčním záměrem úzké skupiny podnikatelů. Při navrhované výšce je vysoké riziko, že budova bude v plánovaném umístění bránit v pohledu na současné výškové historické dominanty města5.

Takový zásah je u města s druhou největší městskou památkovou rezervací v republice a zápisem v seznamu památek UNESCO žádoucí posoudit. Samotný Magistrát města Olomouce již má zpracovanou studii celkových pohledů na město s plánovanou výškovou budovou Šantovky, ale záměrně ji veřejnosti nepředvádí.

3) Developeři stojící za projektem výškové budovy mají pochybnou minulost. Jedním z podílníků SMC Development a pravděpodobně hlavním strůjcem projektu Šantovka je kontroverzní podnikatel Richard Morávek. Morávek je spojen pochybnými milostmi pro jeho matku Jarmilu Morávkovou a spolupracovníka Jana Kondlera. Oba byli odsouzeni za úvěrové podvody a v roce 2008 omilostněni prezidentem Klausem. Morávek byl obchodním partnerem Tomáše Pitra a Františka Mrázka. František Mrázek, který byl označován za šéfa českého podsvětí s vlivem na politickou scénu, byl v roce 2006 zavražděn6.

Tomáš Pitr byl odsouzen na šest let za úvěrové podvody a po třech letech propuštěn. Pokud Tomáš Pitr opět neuteče před spravedlností do zahraničí, měl by ho čekat další soud. Je obviněn, že v roce 2000 spolu s Mrázkem vyvedl 700 milionů z firem Setuza a Milo7.

Právě v areálu po zkrachovalé továrně Milo by měla nová výšková budova společně s celou čtvrtí Šantovka stát. Navíc takto velký projekt by v Olomouci nešel mimo zorný úhel Ivana Langera, který se v minulosti veřejně přiznal, že loboval za developera Sekera Group8.

Řiditelem Sekera Group byl právě Luděk Smidt, který je dnes další důležitou osobou SMC Develpment stavějící Šantovku9.
Navíc panuje podezření, že má Ivan Langr v samotném projektu také svůj finanční podíl.

4) Celý projekt nové čtvrti Šantovka, kde má výšková budova stát, provází již od počátku mnoho kontroverzních praktik. Jmenovitě se jedná o zničení biokoridoru kolem Mlýnského potoka, ilegálně pokácené stromy na tržnici, zásah do stanovišť chráněných druhů a nevýhodné vedení tramvajové trati přes obchodní centrum. Na konci srpna pokácel developer bez povolení tři stromy v Kateřinské ulici. Stromy byly pokáceny kvůli vedení nadúrovňové lávky vedoucí k obchodnímu centru Šantovka, přičemž bylo možné lávku tvarem nebo vedením snadno orientovat tak, aby byly stromy zachovány. Orgány státní správy jsou v tomto případě porušení zákona nečinné10.

Během stavby bylo zbytečně výrazně ovlivněno stanoviště chráněných druhů ledňáčka říčního a bobra evropského. Přičemž kdyby příslušné orgány státní správy situaci zodpovědně posoudily, mohly bližší ochranné podmínky tento zásah zmírnit11.

Skrze nákupní centrum Šantovka povede pro obyvatele města nevýhodná trasa tramvajové tratě na sídliště Nové Sady. Kratší a provozně výrazně levnější varianta skrze ulici Rooseveltova by obsloužila mnohem více obyvatel a byla by mnohem levnější i po odečtení příspěvku developera k současné trase. Kvůli nevýhodnému vedení tramvajové trati přímo před bránu nákupního střediska byl také zničen biokoridor, který se nacházel na pravém břehu Mlýnského potoka12.

Juraj Vysloužil (Stop Mrakodrapu!)

Morávkovo právo v PDF ke stažení > ZDE <