Reportáž z Bezpeněžní zóny na Žižkově

Na webu 1MAJ.CZ se ve shrnutí Akčních dnů uvádí, že se „Antiautoritářské hnutí během těchto pěti dní prezentovalo ve své různosti, zároveň ale demonstrovalo svou jednotu. Každý si mohl vybrat a navštívit akci, která je blízká jeho zájmům a zaměření, a přitom podpořit společnou myšlenku boje za svět bez autorit, hierarchie a donucování.“ Ani Asociace ALERTA nestála stranou a realizovala Bezpeněžní zónu ze které nyní přinášíme reportáž.

Bezpeněžní zóna byla otevřeným prostor do kterého bylo možné volně vstupovat a vnášet do něj předměty či služby, které mohou plnit společensky přínosnou funkci. Vše se zde tvořilo a distribuovalo bez peněžní směny a tedy na principu každému podle jeho potřeb, každý podle svých schopností a možností. Lidé tak měli možnost seznámit se z jinými způsoby uvažování a jednání než jsou ty které charakterizují kapitalistickou společnost. Peníze a s nimi související vztahy ani principy vykořisťování zde neměly prostor.

V Bezpeněžní zóně vedle hmotných hodnot byly vytvářeny a distribuovány také nejrůznější služby jako jsou masáže, kadeřnické služby, hudební a divadelní vystoupení, šití, vazba knih nebo přednáška.

Divadelní scénku s názvem Monolog s miskou aneb stop (domácímu) násilí, zde odehrál Ramon Cortes a Petr Bláha, kteří jsou součástí projektu Black deep dance theatre. Mezi hudebníky byl například riot folkový písničkář z projektu Rustic revolt revue a také žižkovský rebel.

Hudební vystoupení si připravil také písničkář Miloš Hlávka, který mimo jiné odehrál i songy s texty buřiče Frantiska Gellnera, nebo píseň věnovanou bývalému squatu Milada

Kdo měl dost hudby a měl náladu na vzdělávání mohl si vyslechnout přednášku na téma nalezení vhodné léčby, kterou přednesl jeden z návštěvníků Bezpeněžní zóny.

Zakončením celého dne v Bezpeněžní zóně bylo promítání Mobilního kina. Promítnut byl film Příběh odpadů, který je podrobným popisem procesu skládkování a celkem dobře si člověk při jeho sledování uvědomí, jak velký problém jsou lidmi produkované odpady.

Bezpeněžní zóna na Žižkově byla v českém prostředí zcela novým druhem experimentu u kterého dopředu nebylo jasné jaký bude jeho výsledek. Nakonec se však ukázalo, že jde o zajímavý experiment, a to nejen pro lidi z antiautoritářské komunity, ale také pro další skupiny a jedince. Bezpeněžní zóna mimo jiné dokázala získat pozornost i nemalého počtu lidí, kteří žijí v sousedství Kostnického náměstí, kde akce proběhla. Lidé si přišli vzít nějaké věci, popít kávu, najíst se nebo třeba jen poslechnout hudbu či diskutovat o smyslu akce a o sociálních problémech současnosti. Někteří také aktivně přinesli oblečení, knihy a další hodnoty, které se v zóně staly předmětem svobodné distribuce.

Bezpeněžní zóna se ukázala jako dobrý způsob propagace antikapitalistických alternativ, které se snaží principy vykořisťování a konkurence nahradit solidaritou a svobodnou kooperací. Akce byla nepochybně také dobrou příležitostí jak rozšířit mezilidské vztahy a pospolitost sousedské komunity. Nešlo sice o masovou akci, ale i přesto byl dopad akce významný. Podařilo se nám totiž částečně zbořit zdi „aktivistického ghetta“ a udělat krok směrem k lidem mimo antikapitalistické hnutí. K dosažení tohoto cíle zřejmě přispěl otevřený formát akce, který umožňoval každému být aktivním aktérem nikoliv jen pasivním pozorovatelem.

Více jak 12 hodin piknikové atmosféry plné kreativity, vzdělávání a zábavy mnoho lidí naplnilo pocitem blaženého uspokojení. Výstupem z následných diskuzí byl proto návrh, aby se z Bezpeněžní zóny stala žižkovská tradice, na které se budou podílet nejrůznější skupiny či jedinci. Už nyní se proto můžeme těšit na pokračování.