Poštovní schránky se každý den plní velkým množstvím reklamních prospektů. V této záplavě potištěného papíru občas proplují také různé noviny a zpravodaje. Tyto plátky jsou většinou distribuované zdarma, ale jejich úroveň často nebývá valná. Přestože jejich redakce sami vybízejí čtenáře a čtenářky, aby jim posílali náměty, kritiku a podměty, mnohdy na takovouto zpětnou vazbu nereagují. Níže zveřejňujeme dopis, který před několika týdny poslal náš kamarád do redakce Žižkovských listů. Odpovědi se mu zatím nedostalo.
↓ ↓ ↓
Dobrý den,
Jmenuji se Kryštof Zelený, bydlím na rozhraní Žižkova a Vršovic. Dostalo se mi nedávno do rukou poslední vydání vašich novin. Žižkovské listy jsem doposud neznal, byl jsem zvědavý, o čem píšete a jaký obsah produkujete. Samozřejmě z jednoho přečteného čísla si nelze dělat nějaký obecný a nezvratný názor. Popravdě nemám ale chuť vašemu plátku dát ve svém volném čase znova šanci. Jsem upřímně zklamán. Od nezávislého měsíčníku (jak sami sebe definujete) jsem čekal něco více. Různé pozvánky na kulturní akce a recenze jsou hezky zpracované a v pořádku. Problém nastává u diskutabilnějších témat. Evidentně máte odvahu (avšak málo informací či nedostatek zkušeností) a pustili jste se do velmi složitých témat jako je třeba kontroverzní osoba V. Havla a jeho nedávné úmrtí nebo kauza nákladového nádraží Žižkov . Pro přehlednost budu psát o tématech odděleně.
Václav Havel
Jeden můj kamarád vtipně komentoval tuto událost. Otevřu noviny, tam Havel, zapnu televizi, tam Havel, bojím se otevřít plechovku se psím žrádlem, aby na mne nevyskočil Havel. Proč se vracíte k úmrtí a životu V. Havla a přikládáte tomu takovou důležitost? Jistě, byla to zvláštní osobnost, v něčem inspirativní, v neméně věcech však kontroverzní. Proč jako většina ostatních médií, vykreslujete V. Havla v nejlepších barvách? Pění chvály a nehynoucí obdiv Havla smrdí jako přepálený olej. Proč se na tohoto nového „svatého“ nepodívat z kritických perspektiv? To by čtenáře jistě zajímalo – nezaujatá a objektivní reportáž, protiváha většinové produkce. Otázek je celá řada, ale evidentně si je odmítáte pokládat a hledat na ně odpovědi. V této oblasti doporučuji další studium Havlova života a jeho činů. Zajímavý je například jím použitý termín humanitární bombardování v souvislosti s bombardováním Jugoslávie jednotkami NATO. Za pozornost stojí také krátký příspěvek profesora N. Chomského k otázce disidenta V. Havla:
Asi je v lidské povaze vykreslovat si zesnulé v nejlepších barvách, ale neměli bychom připustit, aby se záměrně překrucovaly dějiny. V. Havel by pravděpodobně měl menší vliv a význam bez armády svých pochopů a posluhovačů. Stal se ikonou boje proti bolševismu, ale brzy také osobností podporující tvrdý neoliberální diskurs západního stylu. Po 20 letech kapitalismu se mnohým lidem jeví „Sametová revoluce“ spíše jako sprostý podvod – vystřídání jedněch aparátčíků druhými.
Nákladové nádraží Žižkov
Z příspěvků ohledně bývalého nákladového nádraží Žižkov odkapává manipulace a diletantství po litrech. Předně je třeba říci, že vycházíte z chybných premis. Necelých 100 metrů od hlavní budovy nádraží zeje několik let prázdnotou administrativně-bytový komplex, který by měl být transformován v takzvaný Central park
Pro Prahu je bohužel typické, že se nejdříve něco zbourá, pokácí, vybetonuje a teprve potom se použije mozek a položí se otázky, proč, jak a pro koho? Žižkov City od Sekyra group nepřinese užitek ani mně ani vám a ani drtivé většině obyvatel města Praha.
Argument, že je potřeba uspokojit poptávku po bytech, je pochybný. Působí to na mne jako obyčejná manipulace, snaha vnutit lidem projekt, který nepotřebují. Samozřejmě je potřeba celý areál sanovat a zrekultivovat, ale ne směrem jaký nastiňujete. Na smysluplné využití – umělecké a filmové ateliéry, zařízení sociálních služeb, zařízení občanské vybavenosti, depozitář muzeí etc. – prý nejsou peníze! Samozřejmě, bylo by to drahé, ale měli bychom si všichni uvědomit, co Praha pro nás znamená a proč k nám opakovaně jezdí turisté z celého světa. Nejezdí se koukat na nákupní centra a unifikované prázdné moderní sídliště nebo na dálniční uzly. Jezdí se koukat na architektonické skvosty, mezi které můžeme nádraží bezpochyby zařadit.
Co se týká bezdomovců a „podivných existencí“ stahujících se na toto místo, rád bych vás vyvedl z omylu. Samozřejmě prázdná místa mohou přitahovat různé podivíny a lidi v psychosociální nouzi. Ne každý je ale na ulici vlastním přičiněním. Řešením není tyto lidi paušálně odsuzovat, ale snažit se je pochopit, a když chtějí, tak jim pomoci. Asi jste do pejorativně označené skupiny bezdomovci (sám bych doporučoval spíše výrazy lidé bez domova nebo lidé bez přístřeší) zahrnuli i osoby, které se v prostoru nádraží snažili několik měsíců rozvíjet kulturně-sociální aktivity v rámci tzv. Discentra.
Šlo o prostory, kde se kolektiv lidí snažil vyvíjet smysluplné aktivity. Ve zdejším klubu (kde se platilo poměrně vysoké nájemné) proběhly desítky koncertů, výstav, autorských čtení, workshopů, setkání a inspirativních momentů. Sociální přínos zde byl nepopiratelný.
Vaše fotka na straně 16 dole zobrazuje jednu z mnoha hromad odpadků. Nejedná se však o taktické zakrytí odpadků, jak se domníváte. Jde o hromadu, která byla kolektivem ze širokého okolí sesbírána a připravena na odvoz na příslušná místa…
Co se týče drog, smetí a neshod v soužití v Discentru, tak zde nemohu podat kompletní, objektivní informace, protože jsem neměl možnost zdejší terén zkoumat podrobněji a kontinuálně. Nezastírám však, že se zde mohly vyskytovat některé sociálně patologické jevy. Stejné jevy se však nevyhýbají ani ostatním místům osídleným lidskou populací. Discentrum by tedy v této věci nemělo být považováno za nějakou extrémní odchylku ze „společenského standardu“.
Projekt Discentra skončil, hlavně díky neustále se zvyšujícímu nájmu a neakceptovatelným dodatkům k nájemní smlouvě. Někteří lidé se zde možná změnili. Touha po tom aby lidé dostávali pravdivé informace, však zůstává dál. Dál trvá i očekávání, že obyčejná lidská slušnost a angažovanost přestane být považována za asociální jednání nebo dokonce terorismus.
Hezký den. S úctou, Kryštof Zelený