Studenti a studentky vysokých škol v těchto dnech vyjadřují nespokojenost s plánovanými reformami školství. Ve vzduchu jde sice cítit oprávněné rozhořčení, ale protesty postrádají radikální obsah, bez kterého nelze udělat významné kvalitativní kroky kupředu. Probíhající spektakulární demonstrace a happeningy mají zatím pouze symbolickou hodnotu a útoky na naše práva nedokážou odrazit. Možná nám poskytnou pocit, že něco užitečného děláme. Na strůjce reforem ale během takových protestů nedopadají údery , které by je přinutily k ústupu. Místo toho, aby nás politici na základě protestů brali vážně, tak se nám smějí a pohrdají námi. Jejich vzkazy jsou jasné: Protestujte, ale jen takovými způsoby, aby naše privilegia zůstala nedotčena! Ventilujte svůj hněv, ale následující den se vraťte do společenských rolí, které jsme vám přidělili! Vypovídejte se, ale neočekávejte, že vaše slova bude někdo zohledňovat!
Miřme na správné cíle!
Vzdorovat je velmi důležité. Uvědomme si ale, že stávající symbolické protesty mnohdy (re)produkují nebezpečné iluze, před kterými je potřeba se mít na pozoru! Protestující si při spektakulárních protestech často nalhávají, že skrze ně uplatňují významné změny. Ty ale ve skutečnosti neprobíhají a politické elity dále útočí na naše životy. Systém dominance, hierarchie a vykořisťování i nadále pevně stojí na svých základech a současné formy protestů tyto základy nemohou podkopat, ani jimi otřást. Situace se může změnit, pokud se symbolické a spektakulární protesty transformují ve zdola organizovaný odpor, který se vymkne kontrole represivních složek státu – bude autonomní, radikální a nekompromisní.
Zatlačit politiky k ústupu mohou pouze údery mířené na citlivá místa státu, kapitalismu a struktur sociální nerovnosti. Takových úderů může být mnoho. Mohou jimi být okupace univerzit, blokády úřadů, okupační a generální stávky, sabotáže a další formy odporu, které překračují státem vytyčené mantinely. Mantinely, mezi kterými se nás policie snaží udržet pod kontrolou a v mezích bezzubé rebelie.
Nenechme se zkrotit!
To co skutečně potřebujeme není centrální politické vedení, ale vlastní nezávislá iniciativa. Je potřeba organizovat se i mimo struktury akademických senátů, odborů a politických stran. Tyto organizace se nás vždy snaží zkrotit a zatáhnout do nekonečného vyjednávání o (re)formě stávající mizérie. Nikdy nekonfrontují centra moci a podstatu společenské nerovnosti! Pouze s držiteli moci vyjednávají o tom, jaká forma nespravedlnosti se stane akceptovanou a jaká forma otroctví dostane značku legality. Potřebujeme autonomní organizační formy, nikoliv senáty, strany a odbory, které pomáhají zpacifikovat každý odpor vymykající se kontrole mocenských elit.
Vezměme si zpět naše životy!
Je nezbytné se nekompromisně stavět na odpor proti všem formám společenského útisku, autoritářství a vykořisťování a to nejen na poli univerzit. Nejde zde jen o to jak (ne)reformovat současné vysoké školy. Jde o mnohem více! O to jak vzdělávací proces vymanit ze sevření státu, kapitalismu. O to jak jej zbavit hierarchických a tržních vztahů. O to jak navrátit životy pod přímou kontrolu těch, co je žijí.
Školstvím jsme vychováváni k pracovní disciplíně v nesvobodných vztazích, k pokoře a k akceptování námezdního otroctví. Škola nám vštěpuje loajalitu k hierarchickému řádu, jenž přináší privilegia hrstce a mizérii většině! Skrze systém vzdělávání nás má stát pod kontrolou a potlačuje svobodný rozvoj lidských bytostí. Ve škole se podřizujeme autoritám a zvykáme si na panství šéfů, pro které jsme jen čísla ve statistikách a zboží na pracovním trhu.
Nesmíme se spokojit s pouhým zastavením navrhovaných reforem vysokých škol. I bez nich současné vysoké školy zůstávají „fabrikami“, ve kterých se lidské bytosti tvarují, aby dobře zapadly do logiky kapitalistické akumulace zisku.
Zde přece nejde o pouhé zastavení prosazovaných reforem. Co skutečně potřebujeme není „alternativní reforma“ současného školství, ale zásadní změny společenských vztahů. S jejich proměnou musí zaniknout současné formy školství, aby uvolnily místo formám skutečně svobodným. Je nutné konfrontovat současnou roli vysokých škol, sociální hierarchii a systém společenských tříd!
Frustrace v ubíjející práci a ve škole zmizí teprve tehdy, až se staneme produktivními pro lidské potřeby, nikoliv pro zájmy kapitalistických elit. Dokud nezačneme sami rozhodovat o podmínkách vzdělávání a výroby, do té doby budeme jen loutkami a školy zůstanou fabrikami na výrobu poddajných lidských zdrojů.
Dnes jsou školy výrobními linkami ve službách kapitalismu,
zítra se mohou stát živnou půdou pro revoluční změny!
OKUPUJ – STÁVKUJ – SABOTUJ
……………………………………………………………………………….
1.3.2012 – Asociace ALERTA – skupina Ústí nad Labem
……………………………………………………………………………….
pozn. Text v letákové podobé byl 1.3.2012 rozdáván na studentské protestní akci v Ústí nad Labem. Leták v PDF je ke stažení ZDE