Zamíří další nebezpečný odpad do Litvínova?

Uplynulo teprve několik týdnů od doby, kdy byl na litvínovskou skládku Celio navezen nebezpečný odpad z ostravských ropných lagun a už se vede diskuze o možnosti navést sem další tisíce tun tohoto materiálu. Ostravské laguny měly být původně vytěženy do konce loňského roku, firma Geosan nakonec ale tvrdí, že je v nich o 70 tisíc tun ropných kalů více, než bylo původně uvedeno v záznamech. Díky těmto informacím ožila diskuze o tom, zda odpad skladovat v areálu bývalé chemičky Ostramo v Ostravě nebo jej uskladnit na skládce Celio nedaleko Litvínova. V celé kauze Geobal 4 se tak opět objevují nejen informace o nových zdrojích rizik pro životní prostředí, ale také se dostávají na povrch další informace o pochybných postupech zodpovědných osob.

Kde a proč se stala chyba?

Průzkumné vrty, moderní geofyzikální technologie a klasické geodetické metody mohou zjistit obsah lagun s celkem velkou přesností. Jak je tedy možné, že najednou na povrch vyplouvá informace, že kalů je více než se původně tvrdilo? Zda šlo během průzkumu o nedbalost, snahu ušetřit, nebo v tom hrál roli jiný záměr, je nyní součást veřejné diskuze. Je těžké prozatím dojít k jasnému závěru v této otázce. Už nyní je ale jasné, že došlo k pochybení, které nás nutí řešit nové problémy.

Diskuze se nyní točí především kolem otázky: „kam s těmi kaly?“. Ve skutečnosti ale nejdůležitější je odpovědět si na otázku: „co s těmi kaly?“ – neboli, jak je zpracovat, aby přestaly být výraznou ekologickou zátěží. Převezení kalů z bodu „A“ do bodu „B“ za účelem pouhého skladování, rozhodně nepovažujeme za rozumné řešení. Nepovažujeme za něj ani případné spalování kalů v cementárnách či elektrárnách. Řešení vidíme v nespalovacích technologiích a postupech o kterých jsme již informovali na našem webu.