Čížkovická cementárna Lafarge Cement a.s., ale i další významní průmysloví znečišťovatelé rádi používají stále dokola jeden pochybný argument, aby utlumili environmentální protesty namířené proti jejich negativní činnosti. Tím argumentem je tvrzení, že jejich činnost je v souladu s legislativou Evropské unie, splňuje stanovené emisní limity a vše je podle nich tedy v pořádku. O čem už ale tito průmyslníci tak otevřeně nemluví je to, za jakých podmínek tato legislativní ustanovení vznikla a kdo nejvíce ovlivnil jejich finální podobu.
Museli by pak totiž uznat, že fungovat v souladu s legislativou nemusí znamenat to samé, jako fungovat v souladu se zájmy společnosti a ekosystémů.
Evropská unie lobbistů a byrokratů
V rámci Evropské unie působí tisíce lobbistů, kteří zastupují jednotlivé společnosti, (nad)národní organizace nebo průmyslová odvětví. Jejich cíl je většinou téměř shodný – umožnit fungování volného trhu, který nebude v rámci Unie ničím omezován (hranicemi, cly, odlišnými měnami, sociálními či ekologickými restrikcemi) a to především prosazením deregulace a liberalizace v jednotlivých odvětvích – dopravě, telekomunikacích, energetice…
UNICE (Unie podnikatelů Evropských společenství – nyní BUSINESSEUROPE), TABD (Transatlantický obchodní dialog), EuropaBio (biotechnologická lobby), UEAPME (Evropská unie malých a středních podniků) – to jsou jen některé ze skupin v pozadí, které, ač nejsou na veřejnosti příliš známé, rozhodujícím způsobem ovlivňují chod EU. Králem bruselských lobbistů je však bezesporu Evropský kulatý stůl průmyslníků (ERT).
Evropský kulatý stůl průmyslníků (ERT)
Evropský kulatý stůl průmyslníků (ERT – European Round Table of Industrialists), založený v roce 1983, tvoří desítky ”kapitánů průmyslu” z největších evropských nadnárodních korporací. Zastoupeny jsou zde takové společnosti jako Nestlé, Philips, Siemens, Total, Danone, Nokia či Renault.
ERT byl od svého vzniku nadšeně podporován především Evropskou komisí, jmenovitě hlavně tehdejším komisařem pro oblast financí Francois Xavierem a předsedou Komise Jacques Delorsem. Díky svým úzkým kontaktům s evropskými politiky hrál ERT klíčovou roli v mnoha projektech EU.
ERT se výrazně odlišuje od dalších lobbistických skupin v EU. Nesoustředí se na drobné lobbování u institucí Unie, ale na prosazování obřích investičních záměrů, které otevírají cestu k volnému obchodu napříč EU – natolik volnému, že tento obchod znamená prosazování obchodních zájmů úzké elity na úkor životního prostředí a zaměstnanců. Ekologické limity, zaměstnanecká práva, hygienické normy – to vše je díky lobbingu průmyslníků z ERT postupně odstraňováno, nebo předefinováno do neakceptovatelné podoby. Do podoby, která přináší prosperitu hrstky na jedné straně a na straně druhé nejistotu a ohrožení velké části populace a jimi sdíleného prostředí.
Transatlantický obchodní dialog (TABD)
Další lobbistická skupina Transatlantický obchodní dialog (TABD – Transatlantic Business Dialogue) vznikla v roce 1995 jako společná iniciativa Evropské komise a ministerstva obchodu Spojených států amerických. S jedenácti korporacemi z ERT ve svých řadách se stala dalším spojovacím článkem mezi Komisí a Kulatým stolem. TABD dosáhl pozoruhodných úspěchů především v tlaku na odstranění překážek ve světovém obchodu – zvláště mezi USA a Evropskou unií. Těmito překážkami jsou pro TABD mimo jiné i opatření na ochranu životního prostředí.
UNICE & BUSINESSEUROPE
Dalším vlivným hráčem v politice EU a při vytváření jednotlivých ustanovení, dohod, norem a zákonů se stala Unie podnikatelů Evropských společenství (UNICE – Union of industrial and Emloyers Confederations of Europe) v roce 2007 přejmenovaná na BUSINESSEUROPE (BE). Tato organizace se stala jakousi konfederací evropských zaměstnavatelů a je oficiálním hlasem byznysmenů. 
UNICE / BE byla založena v roce 1958, aby sdružovala desítky zaměstnavatelských federací z desítek zemí. Její agendou se stalo prosazování zájmů malých, středních i velkých společností na celosvětovém trhu.
Enormní vliv UNICE / BE plyne mimo jiné z toho, že je na rozdíl od ERT oficiální registrovanou lobbistickou skupinou při Evropské unii. Experti jednotlivých společností v pracovních skupinách UNICE / BE vypracovávají podklady pro následná jednání s politiky – především ministry na úrovni členských států. Tito ministři pak předkládají návrhy zaměstnavatelů ve vrcholném orgánu Unie – Radě ministrů. Evidentně tak tedy skrze UNICE / BE mohou jednotliví průmyslníci ovlivňovat podobu určitých rozhodnutí tak, aby byla nastavena ve prospěch kapitalistických elit a tím zároveň v neprospěch neprivilegovaných tříd společnosti a v neprospěch životního prostředí.
Shrnutí na závěr
Z výše uvedených skutečností vyplývá jedna ze zásadních věcí. Legislativa Evropské unie sice určuje jednotlivé normy, jako jsou emisní limity. Při stanovování těchto norem však mají významný vliv průmyslníci a kapitalisté vlastnící nadnárodní korporace. Výsledkem jejich lobbingu je pak to, že stanovené zákony, normy a limity jsou nakloněny jejich podnikatelským zájmům, ale jsou zcela v rozporu se zájmy zaměstnanců a planetárních ekosystémů, na kterých je většina z nás závislá. Legální byznys podporovaný orgány EU tak není ničím jiným než legalizovaným zločinem proti neprivilegovaným lidem a životnímu prostředí.
V textu, který nám nedávno poslal ředitel Cementárny Lafarge se uvádělo: “Legislativa, upravující emisní limity při spalování odpadů v celé Evropské Unii byla ustanovena dokumentem „Directive 2000/76/EC. Tuto direktivu ( závazné nařízení ! ) schválil a vydal Evropský parlament a Rada dne 4. prosince 2000. (…) Český překlad této direktivy byl pak plně začleněn do národní legislativy formou přímých ustanovení ve vyhlášce č. 354/2002 Sb v platném znění vyhl. č. 206 / 2006 Sb.”
Vzhledem ke skutečnostem uvedeným v tomto článku se nelze ubránit otázkám. Kdo ve skutečnosti ovlivnil podobu direktivy o které ředitel Lafarge hovoří a čí zájmům tato direktiva slouží? Opravdu tato direktiva a stanovené emisní limity slouží k ochraně životního prostředí? Nebo jsou spíše nástrojem díky kterému se špinavý byznys a znečišťování životního prostředí dostává nálepku legálnosti?