…To si děláte prdel ne? To jako vážně zabíjíte psy?… Ano, proč ne? Psí maso je stejně dobré jako kapří…Ale pes je něco jiného, ten je na mazlení, kapr je na jídlo. Tak přesně taková a řada dalších podobných reakcí se dala slyšet 15.12.2011 podvečer v centru Brna, kde si aktivisté a aktivistky z Kolektivu pro zvířata připravili protestní happening proti zabíjení vánočních kaprů a dalších tzv. hospodářských zvířat. Podle vyděšených a znechucených výrazů kolemjdoucích se dalo usuzovat, že kampaň uhodila hřebík na hlavičku.
Pokrytectví některých lidí nezná meze. Jak je možné, že jeden druh zvířat jsme jako lidé schopni milovat a jiný zase bez ostychu masakrovat a považovat to za normální. Mnoho lidí na ulici argumentovalo tím, že k psům, kočkám a jiným mazlíčkům mají osobní vztah a to je přeci nemohou zabít a sníst. Tato logika je však zhůvěřilá a děravá v tom, že i kapr, kráva, prase má stejnou chuť žít jako pejsek na gauči. Stejně tak prožívá radost, ale i cítí bolest a má strach.
Hodně lidí se domnívá a tvrdí, že ryby netrpí tak jako ostatní zvířata ve velkochovech. Opak je však pravdou. Ryby, které se vám dostanou na talíř nejsou vyloveni z rovnou z řeky, nýbrž pochází z přeplněných vodních nádrží, ve kterých se chovají a je jich tam takové množství, že se jejich život dá přirovnat k životu skotu a prasat ve velkochovech. Navíc výlovy těchto “rybích farem” probíhají již na podzim, což jsou do vánočních svátků dobré tři měsíce. V té době jsou kapři namačkáni v nedostačujících nádržích a vyhladovělí čekají v odkysličené vodě na to, než je v nákladních autech rozvezou na náměstí a před supermarkety. Tam je vyklopí do dalších maličkých kádi a opět čekají na čím dál tím bližší smrt.
V jednom okamžiku se zamotají do sítě a jsou nekompromisně hozeni na zakrvácený stůl. Cizí ruka jim vrazí prsty do skřelí zatím co jim ostrý nůž uřízne hlavu. Je prokázáno, že i ryby cítí bolest stejně jako savci, neboť mají podobně vyvinutou nervovou soustavu, i kdyby však neměli, nepopíratelně je souží hlad či nedostatek kyslíku.
Nikdo z nás by nechtěl být zavřený v kleci a čekat, než přijde den, kdy nám před zraky stovek lidí setnou na náměstí hlavu. Tak proč tomu vystavujeme kapry? Zajímavé by bylo sledovat, jak by lidé reagovali, kdyby mohli kapři vydávat nějaké zvuky. Jak by se tvářili na jejich veřejné popravování, kdyby krom zmítání a snahy vymanit se z řezníkových rukou křičeli, sténali a úpěnlivě kvíleli. Řadu lidí by zajisté přešla chuť na štědrovečerní hostinu.
Není snadné se zbavit konvencí a zbavit se určitého světonázoru, zvlášť, když je tlak okolí natolik silný. Argumenty, které tvrdí, že kapr je prostě tradice a basta, nestojí na moc pevnějších základech. Je důležité si uvědomit, že tato krvavá tradice není stará ani sto let.
Bezohlednost a krutost ke zvířatům se nedá odpustit ani v létě, či jakoukoliv jinou roční dobu, ale právě kontrast Vánoc, svátků klidu a míru, bije do očí, přitom by stačilo jen trochu opravdového vřelého citu, aby tomu bylo jinak. Zvířata, ani kapři, tu nejsou proto, abychom si z nich dělali nějaké tradice. Argumenty o naší nadřazenosti vypovídají o naši aroganci a o nabubřelé pýše. Teď máme možnost toto utrpení zastavit jedním zásadním rozhodnutím. My si vybrat můžeme, zvířat v klecích a farmách nikoliv.
Se svolením autora převzato a kráceno z blogu http://krocovo.blog.cz/
↓ ↓ ↓
Aktivisté a aktivistky budou „prodávat vánoční psy“ také v Praze a na dalších místech. Bližší informace → ZDE ←
↓ ↓ ↓
Další informace k tématu najdete na
↓↓↓
http://www.vanocebeznasili.cz/
http://kolektivprozvirata.blogspot.com/
Po roce zase vánoce → http://alerta.cz/?p=507
