S malým opožděním přinášíme ještě několik fotek vztahujících se k tématu letošního ScreamFestu, proběhlého před pár týdny v severočeském Mostě. Níže uvedené instalace a prostorové modifikace vycházeli z jednoduchého konceptu. Vzít co doma překáží nebo se povaluje u popelnic a nějakým kreativním způsobem to předělat – poskytnout ostatním.
Hlavní myšlenka dříve uveřejněných fotek byla hlavně srozumitelnou formou upozornit na nutnost masovějšího zavedení kontejnerů na bioodpad a zkvalitnění recyklačních služeb a také šlo o vyjádření protestu proti výstavbě spaloven odpadu. Myslím si, že ani v tomto pokračovaní jsme se od původní myšlenky neodchýlili!
Lidé si kupují stále nové věci, staré mnohdy funkční odkládají na ulici. Aktivista / umělec upozorňuje na tento kanibalistický konzum. Tyto a podobné aktivity jsou se stále postupující se komercionalizací kultury a alternativní scény stále více důležité.
V současnosti to občas vypadá, že každý tvůrce aby prorazil potřebuje mraky peněz, přístrojů, času, dovedností apod. Není tomu tak ale vždy!
Samozřejmě situace není černobílá a i komerční tvůrci mohou nějakým způsobem podporovat okrajové fenomény. Vytrácí se ale spontaneita obyčejného tvořivého aktu. Jednoduché myšlenky a nulové náklady. Odpírá se tím de facto nepřímo právo na sebevyjádření lidem bez výraznějšího uměleckého umu (hodnoceno podle měřítek značně gumové umělečnosti) a peněz. Navíc víme, že umění se stává uměním jen proto, že je za něj označeno. Pravé / skutečné umění stejně jako pravda neexistuje. Využití předmětů, které jsou ostatními označeny za odpady, pro jakékoliv umělecké či politické vyjádření má vedle ekologické symboliky i hluboké etické poselství: Každý může svým osobitým přístupem a pojetím zanechat viditelnou stopu v městském labyrintu.
zpracoval: Kryštof Zelený
