Píše se rok 2011, poslední krize probíhá již třetím rokem, v Evropě krize finančního a bankovního sektoru přerostla v krizi Státu. Po nalití miliard do bank a velkých firem nyní vlády tvrdí, ze již nemohou vytvářet další dluhy a s pomoci mezinárodních instituci (MMF, Evropská banka) připravily úsporná opatření: snižování platů, sociálních podpor a důchodů, masivní propouštění, privatizaci veřejných služeb, likvidaci sociálních práv…
Ačkoliv v jednotlivých zemích, jako je Řecko, Rumunsko, Anglie, Itálie, Francie, Tunisko, Alžírsko atd. dochází ke vzpourám, zhoubnou sociální politiku nezastavily a jejich výsledek je tristní.
Vykořisťování a vzrůstající nerovnost, represe přistěhovalců, rozvíjení kontrolních mechanismu nebo gentrifikace a vytváření ghett jsou podporovány propracovanou mediální propagandou a silnými bezpečnostními opatřeními, snažící se udržet systém pod kontrolou a zabránit nepokojům..
Predběžná jednání
Koncem listopadu 2010 se uskutečnilo jednání v autonomním prostoru ‘Les Tanneries’, kde se projednávaly možnosti organizování odporu proti těmto dvěma summitům. Toto setkání se konalo po “militant reflection tour”, které se konalo v mnoha městech, zejména ve Francii a v Německu a jenž se zabývalo kontra-summity. Sešlo se nás něco přes 80, z různých zemi, abychom probrali naše přání a myšlenky týkající se nadcházejících summitů G8 a G20 na společné antikapitalistické a antiautoritářské bázi. Než se bude konat další meeting, zde je shrnuti toho, o čem jsme diskutovali a závěry, ke kterým jsme došli.
Nejít přímo do Deauville: rozšířit horizonty kontra-summitu
Zatímco někteří lidé projevili ochotu jít čelit G8 přímo do Deauville, mnozí z nás se nechtějí shromažďovat v místě konání summitu. Prvním důvodem pro toto rozhodnutí je, že nechceme jít přímo na místo, kde na nás budou čekat připravené represivní složky, na místo které si oni zvolili a kde budou výrazně připraveni. Kontra-summity ve Štrasburku, Kodani a Bruselu byly poučné: nechceme být znovu zneužiti jako tréninkový cíl bezpečnostních složek. První mezinárodní kontrasummity byly průkopnické v tom, že veřejně demonstrovaly teoretickou i praktickou kritiku kapitalismu, ve kterém někdy vznikají nezvládnutelné situace pro ty, kteří jsou u moci.
Tyto počáteční konfrontace uspěly ve zviditelnění nelegitimity oficiálních meetingů a přinutily je stáhnout se z městských center a zůstat v opevněných táborech. Nicméně od konání summitu v Janově se metody zvládání protestů ze strany policie značně rozvinuly, zatímco naše techniky prošly pouze nepatrnými změnami. V dnešní době se až příliš často stáváme oběťmi útlaku, místo abychom úspěšně dosáhli kýženého účinku. Aniž bychom chtěli snižovat to, co bylo vykonáno při těchto příležitostech, musíme si připustit, že oficiální summity NATO ve Štrasburku a G8 v Heilligendamu se obešly bez větších problémů pro samotná oficiální jednání. Deauville je buržoazní přímořské letovisko, které bude jistě militarizované a obyvatelé budou nepřátelští: možnosti účinně blokovat G8 (nebo G20 v Cannes) se zdají mizivé. Kromě toho už nechceme být součástí mediálního šílenství a politické instrumentace, které poté následují. Nechceme plýtvat energií přikládáním příliš velkého významu summitům, které ztrácejí důvěryhodnost samy o sobě. Systém se rozpadá, v tomto můžeme věřit profesionálům, pojďme se připravit na další krok. Naše budoucnost nezávisí na Deauville ani Cannes. Nicméně jsme stále přesvedčeni, že je nutné radikálně protestovat proti tomu, co G8 a G20 reprezentuji: kapitalismus a násilné, nerovné a individualistické společnosti, které generuje. Tyto summity jsou stále oficiálním prostorem organizace a legitimizace globální kapitalistické politiky, s jejímiž dopady denně bojujeme. Stále chceme být připraveni na mezinárodní úrovni bojovat proti těmto institucím, ale cítíme, ze věci více ovlivníme bojem v lokálním měřítku a znásobením míst, kde bude demonstrován odpor.
Čas na koordinaci
Vezmeme-li v potaz tradiční formu kontrasummitu, chvíle mezinárodního sbližování byly vždy nepostradatelné. Jedním z hlavních zájmů kontrasummitu bylo vytváření příležitostí k setkávání, výměně nápadů a zkušeností a soužití na rovnostářském základě. Tyto sdílené chvíle živí naše úsilí a možnosti jednání, naše myšlenky a touhy. Na druhé straně, jsou kontrasummitové kempy poznamenány časovým tlakem, rychlostí, jakou týden ubíhá, represivním tlakem a policejní všudypřítomností. Z těchto důvodů se mnoho účastníků setkání v Dijonu rozhodlo investovat energii do zorganizování dlouhodobě trvající vesnice a jejího udržení v průběhu léta. Bylo navrženo několik míst, kde se současně budou konat i protestní akce.
Koordinační centra budou v průběhu G8 pravděpodobně v Deauville nebo v okolí. Z naší strany chceme zařídit setkání a životní prostor, který nebude ovlivněn touto naléhavostí, který nám dovolí se skutečně rozvíjet a posílit naše sítě, bez hranic a bez štěpení sil napříč tématy nebo politickými preferencemi. Tato vesnice bude autonomním prostorem, kde bude čas zabývat se teoretickými i praktickými otázkami, ale také místem, kde se můžeme (znovu) učit pracovat společně a koordinovat naše strategie a akce. A v neposlední řadě, hlavní myšlenkou bude sdílení běžného života, a výměna osvědčených praktik a alternativ, které uplatňujeme v našich každodenních bitvách.
Sjednocení bojů, výběr místa
Toto je další závěr jednání: důležitost sjednocení lidí v boji byla opakovaně zmíněna. Hnutí proti penzijním reformám, které nedávno skončilo ve Francii, zanechala hořkou pachuť: mnozí chtěli pokračovat v boji proti vládní politice. Mnoho dalších bojů se odehrává na dalších místech ve Francii a Evropě. Politika, proti které lidé bojují, je všude stejná, ať už mluvíme o lokální, národní nebo globální úrovni. Boje jako řecké protesty v roce 2008, akce proti transportu nukleárního odpadu (anti-Castor action) v Německu, v okrsku Oaxaca nebo v Kodani, ukazují, že naše síla je vždy větší, když je napojena na místní populaci. Na druhou stranu vnesení kapitalistických otázek a pozic do místních bojů může pomoci rozšířit perspektivy. To je důvod, proč chceme rozšířit kritiku a protest proti globální politice G8 a G20 a jejímu dopadu do míst, měst a shromáždění, kde obvykle nebývá přítomna. Z Lyonu v nejbližší době vyjede samosprávný karavan, otevřený všem, a pojede napříč francouzskými městy za účelem mobilizace proti summitu G8 a G20.
Abychom zabránili opakování stejných chyb a aby se ve Francii soustředěná policejní síla v Deauville stala spíše výhodou než problémem, vyzýváme k organizování decentralizovaných akcí během G8 ve Francii a dalších zemích. Aniž bychom chtěli odradit ty, kteří se rozhodli jít do Deauville, chceme, aby vznikly místně organizované skupiny ve všech regionech Francie a na světě, které podniknou decentralizované akce v jednotlivých lokalitách a s tématy dle vlastni volby. Nabízí se blokády ekonomických toků nebo útoky proti státním symbolům a kapitálu, koncerty, demonstrace, společenské události nebo okupace, dočasně autonomní zóny, distribuce textů…Možností je spoustu a my jsme všude. Úspěch této strategie proti všemocnému systému závisí zejména na schopnosti místních skupin jednat. S touto perspektivou věříme, že vesnice v průběhu léta bude rozšířením veškeré této dynamiky, místem setkání lokálních, regionálních a mezinárodních organizovaných skupin a místo, které nám umožní analyzovat výsledky akcí proti G8 a zvážit další mezinárodní mobilizaci, počínající tou proti G20. Tyto tři momenty (G8, vesnice, G20) jsou příležitostí k experimentu a novým krokem v našem hnutí, posunutím se do další fáze ve vývoji kolektivní strategie a taktiky proti mezinárodním institucím. Je to nakonec pokus o zvýšení naší akceschopnosti a příležitost k reflexi a sebeorganizaci. Začněte se organizovat na místní úrovni, šiřte tuto výzvu a přijďte se podělit o své nápady: Příští mezinárodní setkání se bude konat 4-6. února v Paříži.
Další informace ZDE: