S tématem rozšiřování těžby hnědého uhlí souvisí i téma klimatických změn urychlovaných splalováním uhlí v elektrárnách, teplárnách atd. Přinášíme nyní rozhovor s člověkem, jenž se zůčatnil kempu, na kterém se shromáždili lidé, kteří se této problematice systematicky a organizovaně věnují.
Před několika dny si se v Edinburghu zúčastnil tzv. Klimatického kempu. Můžeš čtenářům a čtenářkám vysvětlit, jaký je smysl tohoto kempu a co je jeho cílem?
Smyslem kempu je upozornit na přicházející klimatické změny, které jsou zapříčiněny vykořisťováním planety, ať už je to těžba nerostných surovin, plošné kácení lesů, znečišťování řek, moří, ovzduší a spousta dalších negativních činností. Lidé v kempu se snaží aktivně vystoupit proti těm, kteří tyto činnosti přímo dělají nebo sponzorují a ukázat k nim alternativu. Cílem letošního kempu bylo donutit skotskou banku RBS (Royal Bank of Scotland), aby přestala investovat peníze do těžby ropných písků v Kanadě. Tato těžba je prováděna systémem povrchových dolů, přičemž je zničena obrovská plocha země a získáno poměrně malé procento ropy.
Mohl bys popsat atmosféru letošního kempu? Jakým způsobem jsou zde organizovány základní věci, jako je stravování, hygiena, spotřeba energie atd.?
Letošní kemp, stejně jako všechny předchozí, byl organizován zdola, to znamená, že vše funguje na dobrovolné bázi bez šéfů a umělých autorit, kdy každý účastník a každá účastnice mají stejné rozhodovací práva a pravomoci. Rozhodovací mechanismy fungují systémem společných mítinků. Někdy je ale tento systém špatně proveditelný, a to převážně z důvodu velkého počtu lidí, kteří se ho účastní. V takovýchto případech se konají napřed mítinky jednotlivých sousedství (celý kemp byl rozdělen na několik částí, sousedství, do kterých se každý na začátku kempu přidá), kde si každé z nich odsouhlasí určité věci, určí si své delegáty, kteří prezentují jejich názor. Ti se poté účastní mítinků složených právě z těchto delegátů.
Stravování si řeší jednotlivá sousedství zvlášť.Na začátku i v průběhu kempu se každý může přidat a přiložit ruku k dílu. Vaří se pouze veganské jídlo, a to ráno, v poledne a večer. Toalety jsou řešeny skládacími suchými záchody, jejich obsah je poté ekologicky zlikvidován. Kousek od každého záchodku je připraveno umyvadlo. Spotřebovaná energie se převážně vyrábí přímo v kempu, a to z obnovitelných zdrojů. Na místě byly dva velké solární kolektory a tři „větrné elektrárny“, poté ještě několik jízdních kol upravených tak, aby vyráběla elektřinu.
Dokázala akce naplnit tvá očekávání, se kterými ses jí zúčastnil? Podařilo se naplnit plánované cíle?
Ano, akce jednoznačně naplnila a spíše i předčila má očekávání. Nejvíce mě potěšila myšlenka, která se táhla celým kempem. A to, že hlavním problémem v oblasti klimatických změn, a nejen jich, je kapitalismus, touha po moci a penězích. Pokud dokážeme zničit tohle, dokážeme zastavit i klimatické změny.
Hlavním cílem akce bylo donutit RBS, aby přestala investovat do těžby, jestli se to podaří, ještě není jisté, ale několika menších cílů jsme přece jen již dosáhli. Například v pondělí, kdy měl proběhnout hlavní den akcí, byl na celý den zastaven provoz hlavního sídla a vedení této banky, které jsme kempem okupovali.
Myslíš, že podobné aktivity, jako je tato, mají významný vliv na vývoj mezinárodního environmentálního hnutí a že dokážou dosáhnout výrazných změn?
Ano, myslím si, že vliv takovýchto aktivit je dost značný, a to nejen v environmentálním hnutí. Hodnota této akce totiž nespočívá jen v dosažení konkrétních cílů, ale i v tom, že učí lidi nespoléhat se na politiky a různé instituce, které chtějí řešit všechno za nás, ale učí lidi vzít svůj život a osud do vlastních rukou a spolehnout se pouze na sebe. Učí nás vzájemné spolupráci a přímé akci, nehledě na to, jestli splníme to, co jsme si stanovili či nikoli.
Splní-li kemp v Edinbra svůj hlavní cíl? Nevím. To ukáže čas. Ale vím, že vedení RBS už nebude mít klidné spaní jako doteď.
Vidíš nějaké možnosti, jak zkušenosti načerpané v Edinburghu využít pro environmentální boj v českém prostředí?
Možností je spousta, teď záleží opět jen na nás samotných, jestli je nějak využijeme. Sám bych si přál, aby se akce podobného rázu dělaly i u nás v Česku a doufám, že se nám to společnými silami podaří. Nevím, jestli to bude za rok, za dva nebo pět, ale věřím, že to dokážeme…
————————————————————————————————————————–
Zajímavé odkazy související s rozhovorem:
