O současném energetickém konceptu a možných alternativách

Přinášíme článek,‭ ‬který hodně souvisí s problematikou hrozícího prolomení tzv. těžebních limitů. Text se točí kolem tématu získávání el.‭ ‬energie a je psán z pohledu člověka,‭ ‬který‭ ‬se profesně zabývá výzkumem koloběhu uhlíku a produkcí skleníkových plynů,‭ ‬a který současně souhlasí s přímými akcemi,‭ ‬jejichž smyslem je ochrana přírody a klimatu.  

‏Úspory

V obrovských tepelných a jaderných elektrárnách jsou spotřebovávány neobnovitelné nerostné suroviny a výsledkem je vzrůstající koncentrace skleníkových plynů v atmosféře a vysoce radioaktivní odpad,‭ ‬který tu zůstane tisíce let.‭ ‬Tento stav vede k velké nerovnováze mezi potřebami lidí a možnostmi a únosností Země.‭ ‬Na jedné straně jsou vzrůstající potřeby energie pro stále rostoucí počet lidí a energetickou náročnost jejich života a na druhé straně tenčící se zásoby neobnovitelných zdrojů a zvyšující se vliv skleníkových plynů na klima Země.‭ ‬Tento stav nemůže trvat věčně.‭ ‬Při zachování současných trendů jednou zřejmě vzrůstající potřeba lidstva na energii přesáhne kapacitu,‭ ‬kterou naše planeta poskytuje.

Známé pravidlo praví,‭ ‬že nejlevnější a nejšetrnější energie je ta,‭ ‬která se ušetří‭ ‬-‭ ‬tedy ta,‭ ‬která se nemusí vyrobit.‭ ‬Úspor energie lze dosáhnout snížením množství uspokojovaných potřeb nebo snížením energetické náročnosti výroby a výrobků,‭ ‬čímž se ušetří při uspokojování stejných potřeb. Úspory jsou prvním a důležitým krokem,‭ ‬protože jakékoliv získávání energie má svoje negativní důsledky a to včetně alternativních obnovitelných zdrojů energie.

‏Decentralizace a diverzifikace

Vedle úsporných opatření je‭ (‬dle mého názoru‭)‬ žádoucím‭ ‬krokem přechod na obnovitelný a nehierarchický energetický koncept.‭ ‬Základem tohoto konceptu je velké množství decentralizovaných a diverzifikovaných zdrojů energie.‭ ‬Dnešní centralizovaný způsob výroby energie má oproti tomu podobu několika málo velkých zdrojů v podobě tepelných a jaderných elektráren,‭ ‬které navíc vlastní velké energetické společnosti,‭ ‬které akumulují velké množství kapitálu a politické moci.

Navrhuji decentralizaci a diverzifikaci jako alternativu stávajícího energetického konceptu.‭ ‬Decentralizace znamená,‭ ‬že by se přešlo z několika málo zdrojů s velkou výrobní kapacitou na velké množství malých zdrojů s malou výrobní kapacitou,‭ ‬které by ale v součtu nahradily zdroje velké.‭ ‬Diverzifikace znamená zase to,‭ ‬že by se ze dvou dnešních hlavních zdrojů energie‭ (‬jádro a uhlí‭) ‬přešlo na využívání většího spektra různých zdrojů obnovitelné energie jako je geotermální či větrná energie,‭ ‬sluneční kolektory,‭ ‬fotovoltaické články a bioplynové stanice a další různé využití biomasy.

S decentralizací souvisí také určité možnosti ovlivňovat rozhodování týkající se energetiky. Mnoho obcí dnes straší možnost umístění skladu vyhořelého jaderného paliva.‭ ‬Lidé v obcích prakticky nemají možnost rozhodovat o tom,‭ ‬zda u nich bude postaveno úložiště jaderného odpadu, ani zda u nich bude stát nová jaderná či tepelná elektrárna,‭ ‬nebo zda se bude rozšiřovat těžba hnědého uhlí.‭ ‬Toto všechno se dnes rozhoduje shora vládnoucí podnikatelsko-politickou mašinérií.‭ ‬Kdežto o menších projektech jako jsou větrné elektrárny si často rozhodují místní komunity v obecních rozhodovacích procesech‭ (‬1‭)‬.‭ ‬I proto jsou menší zdroje a decentralizované projekty mnohem výhodnější pro lokální komunity.‭

Obnovitelné zdroje energie jsou v drtivé většině případů malými zdroji,‭ ‬které kryjí potřebu především menších obcí nebo domácností.‭ ‬Tím pádem vede právě využívání čisté energie k decentralizaci výroby energie,‭ ‬jelikož pro nahrazení velké tepelné nebo jaderné elektrárny je potřeba více menších zdrojů obnovitelných.‭ ‬Navíc každý region nebo obec může využít odlišný přístup k získávání energie z široké palety alternativ a tím podporuje diverzifikaci využívaných energetických zdrojů.‭ ‬Výhoda plynoucí z decentralizace a diverzifikace je především zvyšování energetické soběstačnosti regionů nebo obcí,‭ ‬což se promítá i na ekonomickém rozvoji v daném místě.‭

V České republice,‭ ‬kde je drtivá většina energie z centralizovaných zdrojů energie,‭ ‬byly v roce‭ ‬2004‭ ‬průměrné výdaje domácnosti na elektřinu a teplo asi‭ ‬11‭ ‬%‭ ‬všech výdajů.‭ ‬Velká část tohoto finančního obnosu,‭ ‬ale jde velkým energetickým společnostem a odchází mimo regiony a obce,‭ ‬z části i do zahraničí.‭ ‬Podobné to je i ve většině rozvinutých zemí,‭ ‬kde energie pochází z velkých centralizovaných zdrojů energie.‭ ‬V energeticky decentralizované a soběstačné obci nebo regionu mohou tyto peníze setrvat v lokálním oběhu a být investovány do zkvalitňování života a prostředí místní komunity.‭ (‬2‭)

Toto však není jediný pozitivní ekonomický vliv decentralizace energetiky.‭ ‬Výroba z více menších zdrojů vede i k tvorbě více pracovních příležitostí přímo v daném regionu.‭ ‬Například větrné elektrárny vytvoří pětkrát až šestkrát více pracovních míst než jaderné nebo tepelné elektrárny.

‏Využívání obnovitelných zdrojů energie‭

Obnovitelné zdroje energie‭ (‬dále jen OZE‭)‬,‭ ‬jako jsou větrná energie,‭ ‬solární energie,‭ ‬vodní energie,‭ ‬geotermální energie,‭ ‬energie biomasy,‭ ‬přílivová energie a další,‭ ‬při svém provozu neprodukují oxid uhličitý,‭ ‬a dále se nepodílejí na čerpání neobnovitelných zdrojů surovin.‭ ‬Další nespornou výhodou OZE je jejich stálost a nevyčerpatelnost a také absence vytváření škodlivých nebo toxických látek při provozu.‭

Velkou nevýhodou OZE však může být nerovnoměrné geografické rozmístění odlišných druhů zdrojů čisté energie po Zemi a jejich rozdílné využitelné množství.‭ ‬Z tohoto důvodu mají některé země výborné podmínky na jejich získání a jiné země tyto možnosti nemají vůbec‭ ‬nebo jen v omezené míře.‭ ‬Příkladem vhodného regionu s velkými možnostmi je Norsko,‭ ‬kde‭ ‬99‭ ‬%‭ ‬elektrické energie vyrábějí ve vodních elektrárnách,‭ ‬nebo třeba Island,‭ ‬kde je‭ ‬99‭ ‬%‭ ‬vyráběno z OZE především geotermálních.‭ ‬Příkladem země s omezeným potenciálem je Česká republika,‭ ‬kde lze dosáhnout‭ ‬30‭ ‬%‭ ‬součastné spotřeby primárních energetických zdrojů z OZE,‭ ‬přičemž by toto množství bylo získáno z různých druhů OZE.‭ ‬Nejvíce by bylo možné získat z biomasy,‭ ‬dále by svým potenciálem přispěly vodní,‭ ‬větrné a solární elektrárny i geotermální tepelná čerpadla.‭

V některých částech Země je naopak velmi obrovský potenciál získat energii z OZE,‭ ‬ale není tam žádná poptávka po energii.‭ ‬Sem se řadí například Sahara,‭ ‬kde je velký potenciál pro solární energetiku díky velkému příkonu sluneční energie,‭ ‬ale díky neobyvatelnosti tohoto území je tento potenciál nevyužitý.

Důležitou podmínkou využívání OZE‭ ‬je jejich trvale udržitelný způsob získávání,‭ ‬což je jeden z faktorů,‭ ‬který omezuje jejich využití.‭ ‬Každý druh OZE má určité aspekty a specifika,‭ ‬které se projevují jako negativní vlivy na životní prostředí a tudíž omezují využitelný potenciál.‭ ‬Například využitelný potenciál větrných elektráren nelze omezit pouze vhodností lokality z hlediska rychlosti a síly větru,‭ ‬ale také vhodností z hlediska krajinného rázu,‭ ‬dopadu na biodiverzitu ptactva,‭ ‬možného hluku atd.‭ ‬Podobně vodní elektrárny je třeba stavět tak,‭ ‬aby negativně neovlivnily populace vodních živočichů a říční ekosystém.‭

Šetrné plánování by se mělo týkat i získávání energie pomocí biomasy.‭ ‬Na první pohled by se mohlo zdát pozitivní,‭ ‬že rozvojové země využívají biomasu celkem z‭ ‬35‭ ‬%‭ ‬a předběhly tak země rozvinuté,‭ ‬které ji využívají pouze ze‭ ‬3‭ ‬%.‭ ‬Bohužel často to znamená právě trvale neudržitelný způsob využívání OZE,‭ ‬kterému je potřeba v budoucnu zabránit.‭ ‬V těchto případech totiž dochází k úplnému odstranění vegetace s následnou erozí a dezertifikací.‭ ‬Maximální využívání by tedy nemělo znamenat využívání co největší,‭ ‬ale využívání v souladu s trvalou udržitelností a minimalizací dopadů na životní prostředí.

autor: Adam S.

…………………………………………………………

poznámky:

 

(1) ‏Zde je pro úplnost důležité zmínit,‭ ‬že v kontextu současného ekonomicko-politického systému nejsou často ani na lokální úrovni rozhodovací procesy plně decentralizované,‭ ‬samosprávné a svobodné.‭ ‬Současné ekonomické zájmy privilegovaných elit spolu s formou jejich uplatňování pomocí legislativních procesů připravují některé jedince o možnost rovnoprávné participace při rozhodování a o důležitých krocích často rozhodují i na obecní úrovni privilegované skupiny či jedinci.‭ ‬Z toho vyplívá,‭ ‬že má-li být decentralizace jako alternativa efektivní a důsledná,‭ ‬pak je potřeba jí zasadit do kontextu výraznějších celospolečenských změn.‭ ‬Tyto změny by měly v první řadě vést k odstranění‭ ‬společenské hierarchie a‭ ‬moci korporativních i soukromých kapitálových zájmů. Také by mělo dojít ke zrušení dělby společnosti na privilegované a neprivilegované jedince.‭

(2‎) ‏Aby mohly prostředky setrvat v lokalitě a být využity ke zkvalitňování života a prostředí místní komunity,‭ je nezbytné,‭ ‬aby elektrárny nebyly v soukromém vlastnictví firem,‭ ‬ale pod‭ ‬komunitní‭ ‬kontrolou lokální samosprávy a lidí,‭ ‬kteří v elektrárnách pracují .

This entry was posted in EKOLOGIE. Bookmark the permalink.