Co je to mechanicko-biologická úprava odpadů (MBÚ)!?

Mechanicko-biologická úprava odpadů (MBÚ) je systém nakládání s odpady zaměřený především na zpracování zbytkového komunálního odpadu za účelem stabilizace a snížení objemu odpadu. MBÚ spočívá ve využití technologií, jež znovu přetřídí zbytkový odpad, který i po intenzivním třídění skončí v popelnicích, vybere z něj další použitelné materiály a to, co zbude, dále zpracuje. Kombinuje přitom různé techniky.

V MBÚ zařízeních se vyrábí například bioplyn, palivo pro cementárny nebo zemina používaná mimo jiné k rekultivaci skládek. Zařízení má dvojí význam:

• zajistí materiálové využití části nevytříděného odpadu, a tudíž zvýší účinnost recyklačních systémů;

• a především umožní bezpečné odstranění zbytkového odpadu, což je prakticky podmínkou třídění.

Zařízení MBÚ dokážou snížit množství odpadů o 30-40 %. V současnosti je MBÚ využíváno především k výraznému snížení biologicky odbouratelného podílu zbytkového odpadu s cílem omezit tvorbu skleníkových plynů a škodlivých výluhů při skládkování.

Jak funguje MBÚ

Zbytkový směsný odpad, který se nepodařilo vytřídit u zdroje vzniku, je převezen do zařízení na mechanicko-biologickou úpravu. Zpracování potom má dvě části.

Fáze mechanické úpravy je zaměřena na vytřídění znečišťujících a recyklovatelných částí. Zde se odpad pásem posunuje do vysoce mechanizované přední části zařízení, speciálního bubnu. Magnetem se vytřídí kovy. Proudem vzduchu či síty se oddělí lehká frakce (plasty, papír) a další materiály. Lehké, energeticky bohaté složky odpadů se často používají k výrobě alternativních paliv: pelet, briket, v některých případech se směsí uhelného prachu či energetické biomasy. Vytříděné kovy a některé další materiály se daří zachytit a poslat k recyklaci. Využití surovin se tak zvyšuje na maximum. Třídí se také kompostovatelný podíl, aby byl co možná nejčistší pro další etapu úpravy. Zbytek se drtí a tvoří první složku koncového výstupu.

Biologická část procesu urychluje rozklad organického obsahu odpadu. Probíhá buď bez přístupu vzduchu, s využitím vzduchu, nebo kombinací obou možností. Nejjednodušší aplikací je uzavřená kompostovací jednotka. Primárním úkolem této části procesu je snížení hmotnosti odpadu a převedení biologicky aktivních organických látek do inertního stavu – tedy stabilizace odpadu. Inertní stav předchází dalšímu tlení a tedy vzniku metanu, významného skleníkového plynu, i jiným, například zdravotním rizikům.

výhody MBÚ

Výraznou výhodou MBÚ zařízení je jejich flexibilita, která umožňuje přizpůsobit je úspěšnosti separace. Mohou být stavěna modulárním způsobem a jakmile se zvýší množství odpadů vytříděných u zdroje, lze je upravit na výrobny vysoce kvalitního kompostu nebo na provozy na zpracování odpadních materiálů. Lze je vybudovat podstatně rychleji než obdobně velkou spalovnu a přitom s výrazně srovnání se spalovnami nižší investiční i provozní náklady. [1]

Ve srovnání se skládkováním i spalováním má kombinace vysoké míry recyklace s MBÚ podstatně nižší negativní ekologické a zdravotní dopady: šetří suroviny, způsobuje menší toxické znečištění a podstatně redukuje emise skleníkových plynů. Například toxicita mechanicko-biologicky upraveného odpadu je více než dvacetkrát nižší než v případě směsného komunálního odpadu [2] MBÚ navíc snižuje množství produkovaného skládkového plynu v průměru o 90 % v porovnání s neupraveným směsným komunálním odpadem.

příklady využití MBÚ

↓ ↓ ↓

→ Mechanicko-biologické zpracování odpadů v Miláně ←

Zařízení na mechanicko-biologickou úpravu odpadů začalo v Miláně fungovat v roce 1997. Stavbu podnítila krize způsobená nedostatkem skládek v polovině devadesátých let. Bylo proto nutné snížit množství skládkovaného odpadu a stabilizovat jeho organickou složku. Zařízení s kapacitou 600 000 tun/rok je největší v Evropě a zpracovává veškerý zbytkový odpad z Milána (1,6 milionu obyvatel).

Mechanická fáze MBÚ pracuje většinou ve dvou etapách. První je tzv. procesní fáze, kde se směsný odpad přeseje sítovým bubnem, často za tepla. Ztratí tak část své vlhkosti. Během druhé, separační fáze, se z odpadu získají využitelné materiály pomocí sít, dmychadel, magnetů apod. Vytříděnou organickou frakci odpadu lze kompostovat.

V Miláně je směsný komunální odpad nejprve proset přes 20 mm síto, aby se získala jemná frakce – většinou organická složka. Poté se přeseje 80 mm sítem, což odstraní větší části, převážně papír, lepenku a plasty (frakce je nazývána nadsítná). Podsítná frakce se zpracovává po dobu 15–20 dnů ve velkých tepelných bioreaktorech, které pomocí vyšší teploty v uzavřeném prostoru urychlí proces rozkladu biologické části (suchá metoda stabilizace). Poté se přesévá přes 40 mm síto a posílá do druhého bioreaktoru na dalších 40 dní. Následuje závěrečné přesívání přes 10–12 mm síto, které odstraní kontaminanty, jako jsou plasty a sklo.

Výsledkem procesu je snížení hmotnosti o 15 % (tedy úspora nákladů na skládkování) a snížení schopnosti odpadu tlít o 90 %. Obecně se MBÚ závody liší nakládáním s vytříděnými surovinami. Některé se orientují především na stabilizaci biologického odpadu a jejich následné použití jako kompostu pro rekultivaci, zatímco jiné využívají procesu k výrobě vysoce kalorických paliv.

Zařízení v Miláně bylo postaveno velmi rychle. Činnost zahájilo v roce 1997 se smlouvou pouze do roku 2003 a počáteční investicí 31 milionů euro (972 milionů korun), při odpisové době pěti let. Po roce 2003 byly plánovány dvě možnosti: pokračovat v použití linky pro zpracování směsných odpadů, nebo ji přeměnit na zařízení pro dotřiďování organického odpadu a suchých recyklovatelných surovin. Protože se ale spolupráce osvědčila, zařízení pracuje nadále jako MBÚ.

↓ ↓ ↓

→ Drážďany a Halifax ←

Drážďanská radnice se v roce 1996 chystala postavit spalovnu. Nakonec ale projekt zamítla a rozhodla se pro kombinaci silné recyklace s MBÚ. Základní kámen zařízení na mechanicko-biologické zpracování položili v březnu 2000. Už v prvním čtvrtletí roku 2001 jej uvedli do provozu a Drážďany jako první německé město splnily podmínky odpadového hospodářství, kterých podle spolkových zákonů museli dosáhnout do roku 2010. Investice do kombinace třídění odpadu, recyklace a MBÚ vyšla Drážďany levněji než stavba spalovny. Má také nižší provozní náklady než spalování i skládka.

Úspěšné zařízení na zbytkový odpad funguje také v kanadském městě Halifax. V provozu jsou běžící pásy, které obsluhují dobře chránění zaměstnanci. Ti oddělují recyklovatelný materiál (který nebyl vytřídìn u zdroje), rozměrné předměty a jedovaté látky, jako jsou baterie a plechovky od barev (jež lidé sami neodnesli do sběrných středisek). Na pásech tak zůstává znečištěný biologický odpad a různé nerecyklovatelné plastové předměty. Tento materiál se drtí a prochází kompostovacím procesem. Účelem operace je stabilizovat znečištěný biologický odpad.

Text zpracoval: Lukáš Borl

Text v letákové podobě je ZDE:

………………………….

zdroje:

[1] Jaroslav Váňa, Antonín Slejška: Mechanickobiologická úprava tuhých komunálních odpadů.

[2] Wittmayer, M.: Mechanical-biological treatment of municipal waste, Institut fur Kreisluafwirtshaft GmbH, Bremen 2002